„První je zkouška ovladatelnosti neboli drezurní zkouška, poté je to parkurová část, tedy skoková, kde koně předvádí určité skoky a poslední jsou zkoušky z rušivých vjemů,“ vysvětlil vedoucí výcviku policejních koní Rudolf Fiala.

Koně se při stresových situacích nesmí splašit, aby nezpůsobili škody na majetku nebo v horším případě někoho nezranili. Začátky výcviku jsou vždy opatrné.

„Začínáme například přecházením koberců boucháním z dálky na určité předměty, pokračuje to házením plyšáků nebo PET lahví na koně, máváním praporu, tlačením předmětů a končíme střelbou ze zbraně, ohněm nebo kouřem,“ popsal vedoucí výcviku.

Rozhoduje charakter i zdravotní stav

Pro potřeby policie se cvičí především mladí koně. Nejvhodnější jsou tříletí nebo čtyřletí jedinci. „Musí to být klidný valach, tedy vykastrovaný hřebec. Naopak nesmí to být kobyla, protože ty jsou více agresivní. Chceme aby koně měli jednotnou barvu, takže vybíráme hnědáky, černé koně nebo ryzáky,“ vysvětlil Fiala a dodal, že při výběru koně pro policii rozhoduje především jeho charakter, ochota spolupracovat, ale i dobrý zdravotní stav.

Koně mají u policie nezastupitelnou roli. „Jsou používaní jako hlídkoví koně a jejich výhodou je, že se dostanou i do míst, kam se autem nepodíváme, například do parků. Zkušenější koně se pak používají například při fotbalových utkáních, kde potlačují davy,“ upřesnil cvičitel. Po složení závěrečné zkoušky půjdou koně z píseckého hřebčince na policejní ředitelství do Brna, Zlína a Prahy. Ve službě u policie zůstávají koně přibližně do patnácti let věku.