Zvýšení platů odboráři vyjednali v řadě firem regionu. Kde si polepší

Vedoucím regionálního pracoviště Odborového svazu Kovo ve Zlínském kraji, zastupujícího více než 20 000 zaměstnanců, je David Šrott, který se už několik let ze své pozice snaží tlačit na zlepšování zaměstnaneckých podmínek ve strojírenských firmách. V rozhovoru pro Deník popisuje, co všechno takzvané kolektivní vyjednávání obnáší a nakolik se v jeho důsledku v řadě společností navýší platy. 

Liší se nějak, zejména kvůli relativně vysoké inflaci, průběh kolektivního vyjednávání na přelomu let 2022 a 2023 od toho v letech předchozích?
Hlavní odlišností od předchozích let je vysoká míra inflace. V předcházejících letech jsme se snažili zaměstnancům vyjednat mzdový nárůst, který by jim pokryl inflaci a znamenal nějaký reálný nárůst výdělku. To bylo v letech, kdy se inflace pohybovala kolem dvou tří procent. V dnešní době, kdy se inflace za rok 2022 udává kolem 15 procent, není v našich silách dojednat mzdový nárůst, který by zaměstnancům plně kompenzoval tuto míru inflace. Je to dáno zejména tím, že mzdový nárůst o plnou inflaci není v možnostech většiny firem, protože by je to prostě přivedlo k úpadku. Mnohem více než v předchozích letech proto musíme s kolegy detailně zkoumat hospodářskou situaci každé jednotlivé firmy a podle toho vyjednávat s vedením firmy výši, formu a načasování mzdového nárůstu.

Jak reagují zaměstnavatelé na vaše požadavky?
Ve většině případů složitou situaci svých zaměstnanců chápou a snaží se konstruktivním dialogem s námi dospět ke kompromisnímu řešení. Netřeba asi zdůrazňovat, že počáteční představy obou stran se většinou dost liší. Jsou ale i případy, řekl bych ojedinělé, kdy někteří zaměstnavatelé nemíní vůbec jednat o mzdovém nárůstu a nemají snahu dosáhnout s námi jakéhokoliv kompromisu. Nerad bych ale v tuto chvíli kohokoliv zmiňoval, jelikož jsme formálně stále v procesu vyjednávání.

Čisté Hradiště "torpédovalo" připomínkami budoucí proměnu spalovny

Nejste-li schopni vyjednat nárůst mezd o plnou inflaci, jak velký mzdový nárůst jste schopni vyjednat?
Na to není snadné odpovědět takto obecně, jelikož u každého zaměstnavatele je situace jiná, ale dá se říct, že ve většině firem se nám daří vyjednat mzdový nárůst, který znamená nadpoloviční kompenzaci míry inflace. Řekl bych ale, že je to určitě víc, než kolik se přidává ve firmách bez působnosti odborů.

Pokud se budeme bavit konkrétně, jaké mzdové nárůsty se vám podařilo vyjednat na Slovácku?
Kovácké odbory v Aircraft Industries sjednaly na konci roku 2022 mimořádné odměny a od nového roku se tam dohodlo navýšení mezd minimálně o 7 %. Další úspěch byl ve společnosti KYOCERA AVX, kde se odborům podařilo dojednat navýšení základních mezd o 10 %, minimálně však o 2500 korun, a to již s účinností od začátku října loňského roku. Ve společnostech skupiny MESIT se mzdy po jednání s odbory zvýšily v průměru o 7,3 %. V hradišťské firmě THERMACUT se podařilo vyjednat navýšení základních mezd o 2000 korun a další navýšení formou příplatků. Osobně mám velkou radost z dohody ve firmě MORAVIA CANS v Bojkovicích, kde se nám podařilo vyjednat mzdový nárůst strukturovaný do sedmi komponent, kde průměrné zvýšení mzdy může být v roce 2023 na úrovni až 12,8 %.

Nakolik se Odborovému svazu KOVO daří vyjednávat v podnicích dalších regionů Zlínského kraje?
Co se týče okresu Kroměříž, ve firmách PILANA SB a ALFA Blades ve Zborovicích se podařilo sjednat nárůst ve výši 10 až 12 %, v hulínské firmě GACZ se domluvil nárůst mezd v průměru o 9 % a v kroměřížské firmě Fremach se dojednal nárůst mezd, strukturovaný do několika komponent a fází, který odpovídá zhruba 9% navýšení mezd. Ve Zlínském okresu bylo například ve firmě Greiner Slušovice dohodnuto několikafázové navýšení mezd, souhrnně v rozmezí 5 až 12 %, dle dosaženého hospodářského výsledku, přičemž naše očekávání vývoje ekonomiky by mělo vést k nárůst mezd mezi 7 až 10 %. V regionu Valašsko se zase podařilo ve firmě PWO sjednat navýšení mezd v průměru o 12 %.

Propuštěné herečky versus Slovácké divadlo - spor pokračuje. Ve hře je ušlá mzda

Zmínil jste, že podle situace vyjednáváte různé formy a různá načasování mzdového nárůstu. Jak si to mám představit?
V některých firmách jsme například sjednali navýšení mezd o fixní částku (a ne o určitá procenta), což na jedné straně pomůže nízkopříjmovým zaměstnancům a firma, na straně druhé, trochu „ušetří“ na nárůstu mezd u vysokopříjmových zaměstnanců. V dalších firmách jsme se zase domluvili na tom, že mzdový nárůst bude dvoufázový, první navýšení od Nového roku a druhé navýšení od pololetí s tím, že firmám toto posunutí části mzdového nárůstu do druhého pololetí roku 2023 pomůže překonat zimní měsíce roku, kdy mají větší spotřebu plynu a elektrické energie. Jinde jsme zase sjednali to, že mzdový nárůst bude třífázový, přičemž ve druhé a třetí fázi bude podmíněn dosaženým hospodářským výsledkem.

Po příchodu energetické krize a vysoké inflace pozvolna narůstá v naší zemi míra nezaměstnanosti. Existují páky na vedení podniků ze strany odborů, které by mohly nějak ovlivnit rozhodnutí podnikatelů a vedení firem propouštět své zaměstnance, případně je dotlačit ke korekcím počtu propuštěných?
Obecně, rozhodnutí propustit zaměstnance z důvodu nadbytečnosti kvůli odbytovým problémům je ve výlučné kompetenci zaměstnavatele a odbory jinou páku než přesvědčování a argumentování nemají. Zaměstnavatel výpovědi s odbory pouze projednává a nepotřebuje k tomu jejich předchozí souhlas. Pokud se zaměstnavatel rozhodne hromadně propouštět, můžeme se snažit vyjednávat alespoň lepší podmínky odstupného. Zaměstnavatelé často argumentují tím, že naše mzdové požadavky je nutí k tomu propouštět zaměstnance. Tento argument však často používají firmy, které prosperují a jejich vlastníci si vyplácí nemalé dividendy. Zároveň platí, že technologický charakter výroby je v těchto firmách takový, že potřebují určitý počet zaměstnanců k obsluze strojů a firma nedokáže zaměstnance ve výrobě nahrazovat stroji. V takovém případě vnímáme jejich tvrzení o propouštění jako vyjednávací strategii, která není příliš kredibilní.