„Když jsem minulý týden hledal houby v hustém lesíku pod horou svatého Klimenta, uviděl jsem v jednom remízku poházené kovové tyče,“ informoval Slavík o nálezu, který je zajímavý tím, že se jednalo o součást zdevastované zvonkohry z nedaleké kaple svatého Klimenta.

Poutní místo ležící nedaleko Osvětiman vandalové poničili před dvěma lety. „Neznámý pachatel povalil pět dřevených křížů, lavice, rozházel ohniště, sundal zvon a ukradl železné trubky, z nichž byla vytvořena zvonkohra. Vzal i tabuli s notami,“ popsal tehdy výsledky řádění darebáků uherskohradišťský policejní mluvčí Jaroslav Krejčíř. Nyní nalezené tyče už visí na svém místě. „Shromáždili jsme je a odnesli ke kapli. Překvapilo mě, že byly zachovalé, nezkorodované,“ dodal nálezce Slavík.

Klimentku by tak mohl dostat opět patřičné vzezření, a to nejen díky nedávnému nálezu ukradené zvonkohry. „Hradisko se podrobí drobnějším úpravám. Chceme z něj udělat více důstojné místo, například tím, že vybudujeme odpočinkové místo u studánky svatého Gorazda, která se nachází asi sto padesát metrů pod akropolí. Stávalo se totiž, že přímo na akropoli stanovali trempi, což není moc vhodné,“ poukázal na další problém spojený s kaplí svatého Klimenta starosta Osvětiman Josef Bartoněk. K realizaci projektu však zatím nedošlo kvůli průtahům v jednáních s památkáři. „Hradisko je vlastnicky složitě strukturované, což obnáší vyřizování mnoha žádostí. Ale výhledově za tři roky má být památný rok věrozvěstů a církve i Zlínský kraj mají zájem oslavit toto výročí ve velkém stylu. My na něj chceme připravit i Klimentek, abychom na něj přilákali nějaké návštěvníky, i když centrum oslav bude na Velehradě,“ nechal nahlédnout do plánů blízké budoucnosti Bartoněk.

Radost nad nálezem zvonkohry projevil i publicista a spisovatel Jiří Jilík. „Je jen dobře, že to někdo opravil. Po staletí přicházeli na toto místo poutníci z širokého okolí a prokazovali mu úctu. Je to hora, která je přímo spjata s cyrilometodějskou tradicí a moravskou historií. Proto si myslím, že každý vandalský zásah do těchto míst je neodpustitelný, a je podle mého soudu i dokladem takové celospolečenské situace, kdy se lidé odvracejí od tradičních hodnot. Ten signál je mnohem horší než vlastní čin – že někdo zničí věc, kterou tam v dobrém úmyslu jiný člověk nainstaloval,“ vidí Jilík v neznabožském ničení památky širší společenské souvislosti. Podle něj je takové chování i průvodním znakem moderní doby. „Zloději sice existovali vždycky, ale i ti měli svá tabu, a ta se týkala posvátných míst. To jsou kostely, kaple, místa spřízněná se spiritualitou. Místa, kde člověk hledá přesahy. To, že dneska už se kriminalita nezastavuje ani před takovými místy, to signalizuje něco nezdravého v celé společnosti. Nevnímám to jenom jako lumpárnu, ale jako nemoc společnosti,“ poukázal Jilík, vedoucí expedice Chřiby, na možný novodobý sociální problém.