Každoročních proměn začalo na polích během posledních let přibývat, od devadesátých let řepka nahradila hektary tradičních plodin. Důvod je podle zemědělců z Kroměřížska prostý, poptávka po řepce je vysoká.

„Je to tržní plodina, navíc je řepka výnosná a cena zabezpečuje ziskovost," tvrdí předseda Zemědělského podniku Kvasicko Vojtěch Kubík.

Podle něj řepka půdu rozhodně neznehodnocuje, tak, jak si někteří myslí. Zanechává na polích prý velké množství organické hmoty, kterou agrárníci zpracují a tím zvýší bonitu půdy. „Je to pro nás výhodná plodina, může se set i na pozemcích, které jsou erozně nebezpečné," vysvětlil Kubík.

Například na Kvasicku nahradila řepka cukrovou řepu. Problém s cukrovkou přišel s reformou, která byla provedena v Evropské unii. Výrobcům se vyplatilo odevzdat kvóty cukrové řepy do Bruselu a tím ochudili zemědělce a pěstitele. Řepka tak na Kvasicku v současné době zabírá plochu mezi čtyřmi až pěti sty hektary.

„Je to zhruba dvanáct až třináct procent. Jsme pod republikovým průměrem, který se dnes pohybuje kolem 16 procent. Musíme reagovat na na potřeby trhu, přizpůsobit se a bránit," dodal předseda podniku Kubík.

Žluté plochy se začaly rozšiřovat od devadesátých let, kdy díky finanční podpoře produkce metylesteru řepkového oleje, jako přísady do nafty, zažila řepka svůj boom. Rozmach obchodních řetězců a ústup živočišné výroby zemědělcům také nehraje do karet.

„Živočišné výroby u nás ubývá, takže obilí neslouží jako krmivo pro zvířata, ale stává se předmětem vývozu. Vyvážíme dva miliony tun z celkového počtu asi sedmi milionů do zahraničí, kde jsou takzvané etanolky a tam se vyrábí líh," vysvětlil Kubík.

V působnosti Okresní agrární komory Kroměříž zaujímá řepka 17 procent plochy, jedná se přesně o 5615 hektarů. „Za poslední čtyři roky se pěstování řepky rozšířilo o 1300 hektarů. Výkupní cena za tunu se pohybuje zhruba kolem deseti tisíc korun," upřesnil předseda Okresní agrární komory Kroměříž Jan Hašek.

Žlutá pole lidem vesměs nevadí. Zářivá barva je podle mnohých příjemným zpestřením všedních dnů.

„Vypadá to moc hezky. I když poslední dobou mi přijde, že polí je čím dál víc. Snad nakonec kvůli tomu nebude chybět obilí," zamyslela se například Irena Chvojíková z Kojetína.

Problém s řepkou pak mají především místní myslivci. Plodina totiž není pro lesní zvěř vhodnou potravou.

„Když se zvířata na řepce dva měsíce pasou, působí na ně kyselina a pak mohou oslepnout. Ve většině případů dostanou průjmy, zeslábnou a zahynou. Do řepky se schovávají také divočáci, kteří se jí živí a pak jsou problémy s lovem," vysvětlil za okresní myslivecký spolek Bohumil Klimpelle.