„Zjednodušeně řečeno, peníze na topení rychle narůstají. Zatímco před osmi roky činily roční náklady dvě stě třicet tisíc korun, teď jsou už dvojnásobné,“ povzdechl si například Zdeněk Velikovský, ředitel Střední školy podnikatelské a Vyšší odborné školy v Kroměříži.

Cenu za topení jako takovou řešit nemusí, tato záležitost totiž padá na bedra zřizovateli, čímž je Zlínský kraj. Snaha ušetřit je ale podle ředitele patrná i ve školství.

„Zatepluje se, vyměňují okna a pláště. Za socialismu škol rychle přibývalo, tak se do nich teď musí holt zase investovat,“ upozornil Velikovský.

S rostoucími náklady se ale podle něj snaží pomáhat i samotné ministerstvo.

„Když rostou výdaje, poskytují nám zase více peněz na jednoho žáka,“ vysvětlil Velikovský.

Navyšující se výdaje trápí i obyčejné lidi. „Letošní zima nám dala pořádně zabrat, poněvadž topíme plynem. Je čím dál dražší, zálohy na platbu už tvoří čtvrtinu platu,“ posteskl si Radek Seďa z Kostelce.

Jeho rodina tak prý v podstatě žije od výplaty k výplatě. „Pořídili jsme už na domě plastová okna, zvažovali jsme i zateplení, ale to si teď asi dovolit nemůžeme,“ dodal Seďa. Rostoucí náklady na topení by teoreticky mohly dělat radost provozovatelům uhelných skladů nebo dodavatelům plynu. Opak je ale pravdou.

„Zima byla letos krutá, spotřeba plynu ale nikterak velká nebyla. Například v lednu vzrostla ve srovnáním s loňským rokem o šest procent,“ vyčíslil mluvčí energetické skupiny RWE pro Jižní Moravu Jiří Bezděk.

Průměrnou spotřebu plynu přičítá lidské snaze ušetřit. „Prostě zateplují,“ vysvětlil Bezděk.

Závratné výdělky po zimě neeviduje ani provozovatelka uhelných skladů ve Zdounkách, Anna Blahová.

„Prodej byl zhruba stejný jako v loni, i když je pravda, že trošku vzrostla poptávka po koksu a černém uhlí. Lidé si začínají hodně pořizovat kotle na tuhá paliva,“ zhodnotila Bláhová.