Zvítězila v regionu. Zda se stane absolutní vítězkou, se dozví v říjnu v Praze.

Druhou příčku obsadila ředitelka střediska volného času TYMY v Holešově ve Všetulích Jarmila Vaclachová.

Trojici finalistek uzavírá Zdenka Barošová, předsedkyně Klubu podnikatel ze Zlínska.

Ač to nebyl její původní plán, vytvořila Marcela Bradová živé komunitní centrum pro rodiny ze širokého okolí.

Mateřské centrum Klubíčko se jí stalo rodinou a komunitou, pro které žije celým svým srdcem i duší. U zrodu Klubíčka nebyla původně sama. Kolegyně se ale rozhodla, že z osobních důvodů odejde.

„A mně to Klubíčko tak trochu zbylo,“ vysvětlila vítězka.

Práce v něm ji vynesla do čela oceněných žen. „Právě pro ně vyhlašujeme od roku 2009 celonárodní soutěž. Abychom ocenili úsilí těchto výjimečných žen a zviditelnili jejich práci a výsledky,“ uvedla zakladatelka soutěže Denisa Kalivodová.

Díky úspěchu v regionálním kole se Marcela Bradová zúčastní v říjnu slavnostního galavečera v Praze v Senátu, kde bude zveřejněno jméno absolutní vítězky. Tou se stane ta nominovaná žena, která získá nejvíce hlasů v rámci celé České republiky. Současně se jménem absolutní vítězky celostátního projektu Žena regionu budou odtajněny také přesné počty hlasů, které získaly soutěžící v jednotlivých regionech.

„Do té doby nebudeme počty hlasů uvádět, aby byla vítězka překvapená,“ vysvětlila Kalivodová.

Návod našla na internetu. V životě ale zkusila mnohé


Nabízíme rodinám bezpečný prostor pro sdílení a svépomoc,“ vysvětlila vítězka 9. ročníku soutěže Žena regionu Marcela Bradová.

Vedle volnočasových aktivit v Mateřském centru Klubíčko nabízí také rodinám služby primární prevence, kromě toho i alternativní služby péče o děti v podobě dětské skupiny či odpolední družiny nebo tábory pro rodiny s dětmi.

„Jsem otevřená novým inspiracím,“ přiznala s tím, že nové zkušenosti pak využívá k dalším činnostem v Klubíčku. Do centra například přivedla zahraniční dobrovolníky a místní návštěvníky tak obohatila o zážitky ze spolupráce s rodilými mluvčími z různých zemí.

Se svojí rodinou prošla těžkou životní zkouškou. Po dvou a půl letech střídání naděje a úzkosti ztratila svou milovanou třináctiletou dceru. Své životní zkušenosti se nebojí sdílet. Zvažovala, zda i po odchodu dcery je i nadále její místo v Klubíčku.

„Pak jsem se ale musela nadechnout a pokračovat dál,“ sdělila.

Jak se cítíte jako Žena regionu?

Jsem velmi překvapená, ale také velmi šťastná a vděčná. Beru to jako ocenění práce pro mateřská centra nejen ve Zlínském kraji, ale i všechna rodinná centra.

Jak vzniklo vaše Klubíčko?

Celé to začalo, když jsem měla jít poprvé na mateřskou dovolenou. Byla jsem velmi aktivní i s velkým bříškem a měla jsem pocit, že se budu na mateřské nudit. Tak jsem si našla webovou stránku sítě mateřských center, dnes už sítě pro rodinu, kde byl návod, jak založit mateřské centrum. Hned jsem věděla, že to je to pravé. S pomocí dalších lidí jsem jej založila.

Komu je centrum určeno?

Širokým rodinám. Rodičům, prarodičům, dětem mladšího školního věku a předškolního věku. Každý si v něm dokáže najít své místo. Po čase jsme přešli i k dalším aktivitám. Jak jsme rostli, začali jsme žádat o finanční zdroje a propracovali jsme se ke dvěma dětským skupinám registrovaným u Ministerstva práce a sociálních věcí a také k odpolední družině.

Přišel někdy okamžik, kdy jste této práce chtěla nechat? Došly vám síly?

Síly mně nedošly, ale byly okamžiky, kdy jsem zvažovala své setrvání v Klubíčku. Dlouhodobě jsem pečovala o nemocnou dceru, její onkologická léčba trvala dva a půl roku. Po jejím odchodu jsem zvažovala, jestli se mám do Klubíčka vrátit, jestli tam mám svoje místo. Ale nadechla jsem se, šla jsem dál a pokračuji. Ta práce mi dává smysl.

Co je pro vás hnacím motorem?

Tím jsou jednoznačně spokojené děti. Je pět odpoledne a děti vyčítají maminkám, že pro ně přišly do Klubíčka brzy. Že jim maminky slíbily, že děti půjdou z centra jako poslední. Hnacím motorem jsou také rodiče, kteří nám dávají krásnou zpětnou vazbu, třeba formou dopisů.