Jak dlouho jste v Čechách byli a kolik členů jelo pomáhat?

Vyjeli jsme v pátek brzy ráno z Kroměříže a v osm hodin už jsme byli na místě. Jel jsem s pěti dalšími čeleny našeho sboru. V Letech jsme pomáhali celý víkend, v neděli odpoledne jsme se vraceli zpět do Kroměříže.

Co bylo vaším úkolem a jakou pomoc jste s sebou vezli?

Byli jsme požádáni o pomoc při odčerpání vody, to byl náš úkol a ten jsme během víkendu splnili. S sebou jsme vezli kromě hasičské techniky také vodu, hadry, hygienické potřeby, dezinfekci, lopaty, kýble a mnoho dalšího. Jeli jsme s hasičskou Avií a technickým přívěsem, v němž byla čerpadla a elektrocentrála. To zajišťovalo naši soběstačnost při výpadku proudu, abychom mohli dál bez potíží pracovat.

Zaskočilo vás, jak to vypadalo na místě?

Když jsme vyjížděli, sami jsme moc netušili, jak to na místě vypadá. Záběry v televizi byly děsivé, realita nás ale překvapila. Vodou byly zaplaveny sklepy a zahrady, do obytných prostor se voda nedostala, snad jen do dvou domů, takže tentokrát to nebyla taková hrůza. Ve sklepech bylo asi padesát centimetrů vody. V roce 2002 tady voda sahala po parapety oken, vody bylo jednou tolik. Ulevilo se nám. Břeh Berounky, která teče hned vedle Letů, byl po povodni v roce 2002 navýšen a letos se voda nerozlila. Vystoupala jen spodní a ta zaplavila sklepy a vytvářela laguny.

Zvládali situaci tamní obyvatelé?

Když nás lidé viděli přijíždět, byla na nich vidět obrovská úleva. Věděli totiž, že přijela pomoc a vezeme potřebnou techniku, která jim pomůže z nejhoršího. Spolupracovali s námi a práce tak byla mnohem snazší.

A co vaši hasiči? Šlo všechno podle plánu?

Někteří naši členové zažili takový zásah poprvé. Velmi dobře se ale k situaci postavili a v součinnosti s dalšími jednotkami, které na místě pomáhaly, jsme všechno zvládli. Byli jsme lidem oporou, nemohli jsme si dovolit panikařit. Naštěstí vody opravdu nebylo tolik.

Která část zásahu byla nejnáročnější?

První den byl nejhorší. Intenzivně jsme odčerpávali vodu ze všech zatopených míst. Nenastaly naštěstí žádné komplikace, vodu jsme odčerpávali do kanalizace, která byla funkční a přes čističku odtékala do Dobřichovic. Během víkendu se jednotky střídaly, pracovali jsme za světla, v noci nebylo potřeba, situace nebyla tak akutní. Takže jsme měli i pauzu, mohli jsme se vyspat a nabrat další síly. Přespávali jsme v tamní tělocvičně. Po dohodě s tamní starostkou a krizovým štábem jsme se pak vraceli zpátky do Kroměříže.

Úklid po povodních je na začátku. Co teď lidi z Letů čeká?

Všechno se musí vydezinfikovat a uklidit. Čeká je především vysoušení sklepů. Musí se nasadit vysoušeče nebo zatopit v místnosti a vyvětrat, aby vzduch proudil. Jsou to nepříjemné chvíle, ale lidem nic jiného nezbývá. Z nejhoršího jsou doufejme venku. Půda je ale maximálně přesycená, jakýkoliv déšť zem nevstřebá a budou se tvořit další louže a močály.