Už jste tyto věty někde slyšeli? Je to klidně možné, podle rozsáhlého výzkumu společnosti Accor Services totiž čeští zaměstnanci dávají přednost před šéfy šéfkám. Jsou prý chápavější a často i inteligentnější.

V Česku mají své nadřízené rádi

Průzkum rozdělil šéfy do pěti kategorií. Nejlepší byli označeni jako „ideální šéf“, nejhorší jako „podrazák“ či „ustrašenec“. Ideálních šéfů bez rozdílu pohlaví je podle čtyř a půl tisíce zaměstnanců, mezi kterými výzkum probíhal, nadpoloviční většina. Naopak „podrazáků“, o kterých se nedá čekat nic dobré, jen asi šest procent.

„Samozřejmě to neznamená, že ideální šéfové jsou vedoucí pracovníci bez jakýchkoliv chyb,“ říká Daniela Pedret, marketingová ředitelka společnosti Accor Services. „Do této skupiny byli zařazeni ti, u kterých v průzkumu převažovali odpovědi vyjadřující ideální vlastnosti a schopnosti,“ dodává Daniela Pedret s tím, že i tak byli výzkumníci kladným hodnocením příjemně překvapeni.

O to větší překvapení bylo, když se šéfové rozdělili podle pohlaví. Jako ideální považují zaměstnanci dvě třetiny manažerek, což je asi o deset procent více než u mužů. Aby toho nebylo málo, muži mají navrch v těch manažerských charakteristikách, které pro ně nevyznívají zrovna lichotivě.

„Čtvrtina mužských šéfů spadá do kategorie chytrák. To jsou šéfové, u kterých je na prvním místě jejich kariéra. Žen chytraček je přitom jen pětina,“ tvrdí průzkum.

Podle psycholožky Pavly Řehákové by mohly být ženy na vedoucí postech oblíbenější i pro jejich vyšší empatii. „Ženy často snáze kooperují. V pracovním týmu to mohou vnímat jako podporu, v krajních případech i jako ochranu. U mužů někdy nemusí být přijímána jejich přímočarost či důkladnost, ochota k razantnějším změnám,“ uvedla.

Jsou pracovitější, tvrdí podnikatel

„Ženy jsou lepší než muži. Jsou pracovitější, výkonnější, loajálnější, velmi často chytřejší a na rozdíl od mužů nepotřebují ty doprovodné věci, bez kterých muž nerad pracuje,“ nechal se například slyšet Tomáš Březina, vítěz soutěže Podnikatel roku 2007. „Žádná žena nepotřebuje sekretářku, nestará se o značku mobilu, manažerského křesla, auta,“ uvedl.

Studie společnosti Accor Services není zdaleka první, která se otázkou žen na vysokých postech zabývala. Například výzkum na americké Syracuse University ukázal, že necitlivé šéfky jsou u zaměstnanců daleko hůře přijímány než necitliví šéfové muži. „Zdá se, že od žen se očekává, že budou citlivější

k emocím druhých. U mužů-manažerů i mužů obecně je mnohem důležitější, aby je zaměstnanci vnímali jako analyticky uvažující,“ uvedla autorka výzkumu Kristin Byronová.

Typologie šéfů v Česku

Hledím na schopnosti

Jan Bříza je šéfem prestižní Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Na postu ředitele vystřídal současnou ministryni Danu Juráskovou.

Kdo je podle vás lepší šéf – muž, nebo žena?

Podle mého to není pohlavně vázáno. Je to otázkou osobnosti, schopností a přípravy. Těžko říci, jestli je lepší muž, nebo žena. Záleží také na kolektivu. Třeba žena se bude hůře uplatňovat v řízení nějaké skupiny, kde se pracuje manuálně a kde je úroveň vzdělání nižší. Ale jak říkám, záleží na osobních předpokladech.

Berou podle vás muži manažeři své ženské manažerské protějšky jako sobě rovné?

Pokud ne, je to už rovina, kdy člověk začíná selhávat v roli manažera. Tito lidé si většinou něco dokazují.

Nastoupil jste do funkce šéfa fakultní nemocnice po paní ministryni zdravotnictví Juráskové. Byl to pro vás nebo pro vaše zaměstnance problém?

Nedá se říci, že jsem nastoupil po ní, ona jen přerušila výkon funkce. Problém to nebyl. Když bychom se podívali na počet přednostů, žádná dramatická maskulinizace či feminizace neproběhla.

Jsou to kolegové

Dělala reportáže z válečné Jugoslávie, moderovala diskusní Sedmičku na Nově. Byla výrobní ředitelkou slovenské TV JOJ. Loni se jí povedl majstrštyk. Na postu ředitele zpravodajství a publicistiky TV Prima vystřídala hvězdu oboru Pavla Zunu.

Jitka Obzinová během své novinářské a manažerské pouti nenasbírala manýry komisní primadony. Působí příjemně a neokázale. A podobně se chová i v kolektivu, který vede. „Nepovažuji je za podřízené, ale za kolegy. Ze škály řídicích nástrojů volím otevřenou komunikaci a měkké vedení,“ říká Obzinová.

Jednotlivým vedoucím nezasahuje do jejich kompetencí. „Lidé pracují zcela samostatně, ale na mně je, aby jejich volnost neohrožovala chod redakce a její cílové úkoly. To je pochopitelně pro manažera náročnější, ale pro tým radostnější, protože mu to zaručuje tvůrčí práci,“ míní ředitelka. Dveře její pracovny jsou pořád otevřené, a i když se zavřou kvůli důležitému jednání, minimálně třikrát na ně někdo zaťuká a vyruší ji s důležitou zprávou. Jak jinak, když šéfuje zpravodajství. (kp)

Záleží hlavně na týmu

Monika Kubovcová je ředitelka úvěrových produktů GE Money Bank. Patří mezi hrstku žen, které se v Česku propracovaly do tak vysoké pozice.

Je obtížné pro ženu dostat se v Česku do manažerské pozice?

Já mám zkušenost jenom z GE Money Bank, kde působím už deset let. Co se mě týče, do manažerské pozice jsem v GE dorostla, a nikdy jsem neviděla, že by se u nás ve firmě dělaly rozdíly mezi mužem a ženou. Vždy rozhodovaly výsledky a manažerské předpoklady.

Delegujete pravomoci, nebo si o všem rozhodujete sama?

Záleží na týmu. Když máte dobrý tým, máte vyhráno. Ti lidé se pak v podstatě řídí sami a sami se úkolují. Jsou vám rovným partnerem při rozhodování a rozhodování je potom kvalitnější.

Žijeme v době krize a výpovědi jsou téměř denním chlebem. Je pro vás nepříjemné dát výpověď?

Mohu vám říci, že to není nic příjemného, ani když to děláte podesáté či podvacáté. Je to těžké rozhodování a těžké je i vysvětlit důvody. Ale na druhou stranu je to jedna z manažerských dovedností, kterou musíte zvládnout.