Vrátí se zašlá sláva zámku v Dřínově? Majitel doufá, že ano

Práce na opravách se mohou jevit jako nikdy nekončící příběh. Zámecký pán však s dokončením rekonstrukce nikam nespěchá.

I přesto, že pan Sviták udělal statiku objektu, novou střechu, v přízemí pro sebe vybudoval byt, vyměnil 30 oken dle původní předlohy, rekonstruoval už několik místností v jednom křídle zámku a celou věž včetně kaple zvenčí, stále zámek působí dojmem polorozpadlého stavení.

„Dobrá zpráva je, že teď už to nikomu nespadne na hlavu,“ bere to s nadhledem Sviták, který zde každoročně odpracuje na dva tisíce hodin. Veškeré opravy zvládnul víceméně sám. Například sám tahal do druhého patra na střechu velké dřevěné trámy, zdil, měnil podlahy. Dokázal dokonce vyrovnat nahnutou bránu, o které si každý myslel, že ji bude nutné zbořit.

„Řekl jsem si, že když zvládli komunisté v Mostě přestěhovat celý kostel, já dokážu narovnat bránu,“ svěřuje se Sviták.

Za zdi jeho panství každoročně nahlédne několik stovek lidí při „dnech otevřených dveří“ a další desítky kolemjdoucích.

1000 korun moravských. Svatý Hostýn má svoji bankovku

SÍDLO ŠLECHTICŮ, NÁRODNÍHO VÝBORU A DŮCHODCE Z BRNA

„Já si tady hraju. Když nechci nikoho vidět, zavřu bránu a pracuju. Kdyby to bylo dostavěné, přestane mě to tu bavit a půjdu jinam,“ usmívá se Jaroslav Sviták, který zámek před 25 lety odkoupil od obce za 1,5 milionu korun.

Původně měl rodák z Brna vyhlédnutý zámek v blízkých Uhřicích. Kvůli vysoké ceně – 6 milionů korun – nakonec padla volba na levnější Dřínov.

Sviták zámek tehdy přebíral v havarijním stavu, do kterého se zámek dostal kvůli špatnému zacházení za minulého režimu. Tehdy zde mělo sídlo místní zemědělské družstvo a národní výbor.

„Byly tu například uskladněná umělá hnojiva,“ vysvětluje Sviták.

Na stavu zámku se také neblaze podepsaly některé stavební úpravy, které zde za komunistů vznikly. Žádná z nich paradoxně zámku a jeho historické hodnotě nepomohla. Původním vlastníkem objektu byl rod Walderonů. Ti se také snažili zámek získat na začátku 90. let zpět v rámci restitucí. Soud jim však nevyhověl.

Ačkoliv Jaroslav Sviták nyní dělá všemožné opravy, aby zámek zachránil a vrátil mu zašlý lesk, je pod drobnohledem památkářů.

„Památkáři do toho neustále mluví. Kdyby tolik i přispívali, už je zámek dávno postavený,“ uvádí Sviták. Na opravu střechy například přispěl stát zhruba polovinou celkové sumy – 1,2 miliony korun.

„Tak to víte, že jdou rekonstrukce pomalu. Platím to v podstatě z důchodu a z dražeb, které objíždím. Ty loni de facto nebyly,“ odtajňuje hlavní zdroj financování oprav.

PODÍVEJTE SE. Nová hasičárna v Bystřici se už staví

OD ŠLAPACÍ VRTAČKY PO MOTORKY

Při průchodu zámkem, za výkladu zámeckého pána, se nejednomu návštěvníkovi tají dech nad tím, kolik práce už je uděláno a kolik jí je ještě třeba udělat. Na druhou stranu, člověku s velkou představivostí se otvírá pohled na – ve své době nádherný – zámek se zdobenými komnatami, velkým tanečním a společenským sálem, oratoří doplněnou bustami svatých, ze které je výhled skrze vitrážové okno do kaple a mnoha dalšími skvosty.

Kromě stavebního materiálu tu má zámecký pán několik různých sbírek.

„Je výhoda, že jsou tu velké prostory. Mám tu sbírku domácích vah, mlýnků na maso, ale i několika starých motorek, trofejí, rádií, lustrů,“ vyjmenovává Jaroslav Sviták. Lustrů je dokonce tolik, že na ně nestačí jedna místnost. Mezi opravdu historické a oejdinělé kousky ovšem patří šlapací vrtačka na zuby, velociped či ruční pračky.

Několik „pokladů“ skrytých v dřevěných bedýnkách zanechává Jaroslav Sviták i v samotných útrobách zámku jako poselství budoucím generacím.

„Jsou to takové běžné věci, které dnes nemají žádnou hodnotu. Mezi nimi je například logaritmické pravítko, kuponová knížka, obal na průkaz příslušníka Lidových milic nebo dokonce katalog erotických pomůcek,“ předčítá seznam Sviták.