„Momentálně pro město pracuje jen pět lidí, průběžně jich je osm. Dělají úklidové práce a nebo pomáhají v sociálních službách,“ uvedl například starosta Hulína Roman Hoza.
Od ledna letošního roku přitom platí, že lidé, kteří už nesplňují podmínky pro evidenci na úřadu práce a pobírají jen sociální dávky v podobě životního minima, mohou pracovat pro město a tím si výši dávky zachovat.
Ti, kteří ani po půl roce pracovat nezačnou, dostávají už jen takzvané existenční minimum, které je nižší asi o tisíc korun. Odpracovat přitom stačí jen dvacet hodin v měsíci.
„Je to dobrý projekt, a to pro obě strany. Člověk ve veřejné službě udělá potřebnou práci a přitom nezatíží už tak napjaté rozpočty měst a obcí. Pro ty lidi je to zase jistá motivace a také pomoc při zachování pracovních návyků,“ dodal Hoza s tím, že s pracovní morálkou a výkony jsou zatím v Hulíně spokojeni.
Lidé zapojení do veřejné služby v Kroměříži pracují nejčastěji v technických službách, Arcibiskupském zámku a zahradách a Dobrovolnickém centru Spektrum.
„Například v měsíci září pobíralo dávky hmotné nouze tři sta třicet osob, přičemž veřejnou službu vykonávalo jen šedesát devět lidí. Přibližně stejný počet jich přešel z životního na existenční minimum,“ vypočítal mluvčí kroměřížské radnice Pavel Zrna.
Důvody podle něj byly subjektivní, buď lidé o veřejnou službu projevili zájem, ale poté odmítli vykonávat nabídnutou práci, nebo pracovat prostě nechtěli.
„Stále častěji také přibývají případy, kdy lidé nosí potvrzení od lékaře o pracovní neschopnosti. Těmto lidem se dávka nezkracuje a zůstává na úrovni životního minima,“ dodal Zrna.
Ale s těmi, kteří pracovat chtějí, mají v Kroměříži zkušenosti dobré, stejně jako v Bystřici pod Hostýnem.
„Začali jsme s veřejnou službou teprve nedávno, deset lidí pracovalo na úklidu města. Povinnou dobu odpracovali a pracovní morálku měli dobrou. Ti lidé prostě měli zájem pracovat,“ uzavřela mluvčí Bystřické radnice Barbora Janečková.
