Podle Lenky Křesadlové, která pracuje v kroměřížské pobočce Národního památkového ústavu, se voda v Podzámecké zahradě poprvé objevila osmého července.

„Ta největší povodeň trvala tři dny, pak začala opadat. Ale v některých částech se voda držela i tři neděle a půda byla velmi podmáčená. Povodně zasáhly devadesát pět procent plochy zahrady. Voda sahala až po květinový záhon, který je před zámkem, vzpomíná dnes Křesadlová.

Podotkla také, že během těchto dní spadla v zahradě více než stovka stromů.

„To byla ta první katastrofa pro porost, poškozeny ale samozřejmě byly i další stromy. Dřeviny se s tím snažily nějak vyrovnat, měli jsme vytipovány určité kusy, které jsme chtěli pokácet, práce ale byly odsunuly o rok a tak se ukázalo, že tyto stromy se uzdravily a zásahu už nebylo třeba," poznamenává referentka památkového ústavu.

Podle ní byly škody v zahradách vyčísleny na dvanáct milionů tehdejších korun.

„V této částce byly započteny újmy na cestách, dřevinách i architektonických objektech, vyčíslit škodu památky ale v podstatě nelze. Strom rostoucí v historické zahradě má úplně jinou hodnotu než ten, který roste na louce nebo v lese. Vyčíslili jsme to tak podle tehdy platné metodiky," podotkla Křesadlová.

Zmínila také, že další povodní poškozené stromy vypadaly, že jsou v pořádku, ale když přišla větrná smršť v roce 2001, byly vyvráceny, protože měly oslabené kořeny.

„V rámci projektu Regenerace se pokácelo dalších dvě stě padesát stromů, u kterých se nějakým způsobem projevily ty změny po zatopení. Může se také stát, že se další změny projeví během dvaceti let," říká Křesadlová.

Podle správce zahrad Pavla Blešy trvá odstraňování škod v Podzámecké zahradě vlastně dodnes.

„Hned po opadnutí vody začaly úklidové práce. Já jsem tu tehdy ještě nebyl, ale podle vedoucího zahrady a pamětníka Aleše Voždy byla zahrada tehdy zcela uzavřená asi čtrnáct dní. Během nich se prováděla likvidace spadlých stromů a následky povodní na kterých se podílelo okolo osmdesáti lidí," prozradil Bleša.

Podle něj ke znovuzprovoznění zahrad významně pomohla také armáda. „Po čtrnácti dnech bylo otevřeno pro veřejnost, ale následky povodně byly viditelné všude. S otevřením se spěchalo také proto, se jedná o důležitou městskou spojnici a lidé ji využívají nejen k rekreaci," míní Bleša.

K dalším obnovným zásahům patřilo několikeré vyčištění rybníků.

„Voda, která tam zůstala, byla špinavá a kontaminovaná, nebylo možné tam nadále chovat ryby tak, jak tomu bylo dříve. Proto se přistoupilo k vyčištění celého vodního systému v Podzámce. Došlo samozřejmě i k velkému úhynu ryb," říká Bleša.

Podle něj čekali památkáři na příhodný okamžik pro úplnou regeneraci zahrady.

„V roce 2009 jsme získali finanční prostředky z Státního fondu životního prostředí. Podílela se na tom i Evropská unie, od zimy 2010 tak začala realizace projektu, který skončí letos v říjnu. Naší snahou bylo provést obnovu poškozených stromů, inventarizaci a zjistit aktuální stav.

Na základě toho jsme pak zpracovali projekt na regeneraci zahrady," upřesnil Bleša.

Pracovníci, kteří mají Podzámeckou zahradu na starosti dávají také názorný příklad toho, jak mohou Kroměřížané pomoci při obnově parku.

„Máme velký zájem o věnování stromů zahradě. Každý rok jich tak zasadíme na dvě desítky. Vždy se domluvíme o jaký strom se bude jednat, kam ho zasadíme a podobně, nejčastěji nás osloví například mladý pár, kterému se narodilo dítě a chtějí mít na něj památku, nebo třeba maturanti," uzavřela Křesadlová. 

JANA PŘIKRYLOVÁ