Za úroveň kempů v kraji se nemusíme stydět, říká odborník na cestovní ruch

Dá se očekávat, že až sedmdesát procent těch, kteří by normálně jeli na dovolenou do zahraničí, zůstanou doma, v Česku. A budou si vybírat místa, která jsou mimo velká města. Takže třeba Praha bude prázdná. Lidi budou jezdit po chalupách, kempech a různých karavanových stáních. Vyplývá to z našeho mini dotazníku.

Proč tomu tak je?

Lidi mají pocit, že když budou pobývat někde na statku, je menší riziko kontaktu s někým nakaženým, než když jsou ve velkoměstě. Upřednostní venkovskou turistiku, agroturistiku a podobně. Každý má jiné preference, ale pro letošní rok i pro ten příští budou lidé vyhledávat atraktivní trávení volného času v přírodních lokalitách, kam rozhodně patří kempy.

Jsou kempy fenoménem u nás v Česku?

Obecně v celé Evropě je kempování na rozmachu. Jezdíme mnoho let na veletrh kempového cestovního ruchu do Parmy v Itálii. Bývá tam vystavených tisíce obytných vozů a karavanů. Každý rok má expozice větší počet vystavovatelů i návštěvníků. Obliba tohoto druhu cestování roste rok od roku. Teď to trochu utlumil covid, ale trendy nezávislého cestování jsou patrné už posledních asi deset let. Mimochodem, Itálie je jeden z lídrů kempingového turismu.

Některé kempy v kraji hlásí téměř plný stav. Čekají nápory turistů

Do kterých kempů ve Zlínském kraji byste turisty nasměroval?

Bez uzardění můžeme doporučit Slovácký dvůr u Ostrožské Nové Vsi. Tam neuděláte chybu. Totéž platí pro Eurocamping v Bojkovicích, kemp ATC Smraďavka u Buchovic, kemping v Hluku na Babí hoře nebo pro autokempink na Luhačovické přehradě, kde bych klidně ubytoval i zahraničního návštěvníka. Na Valašsku je taky dobrý výběr. Dva dobré kempy v jsou Rožnově pod Radhoštěm, každý přitahuje jinou cílovou skupinu. Menší kemp je na Machůzkách ve Velkých Karlovicích, oblíbený je i autokemp Hovězí „U splavu“, ten leží u Cyklostezky Bečva. Kemp Ranč Bystřička u stejnojmenné přehrady zažívá oživení, což je dobře. Láká tam krásné území i koupání. Své fanoušky má kemp u přehrady v Horní Bečvě, to je oblíbená lokalita pro stanování. Docela je zájem o kempování v cyklokempech. Ten je například v Kroměříži u Hrubého rybníka, místní mu říkají „Bagrák“. Je to příjemné stanové místo, lidi ho mají rádi, poblíž je cyklostezka, přespí u pěkného města. Nově je opraven a už v provozu kemping ve Velehradu, jeho správy se ujala obec Velehrad, proběhly zde opravy a úpravy. Na Pahrbku u Napajedel zrušili karavanové a stanové stání, ale nabízejí velmi kvalitní bungalovy, vybavené vířivkami a podobně.

Jaká je vůbec úroveň kempů v našem kraji?

Vytvořili jsme v Centrále cestovního ruchu Východní Moravy mezinárodního průvodce kempy. Za ty, které jsme tam zařadili a jmenoval jsem je výše, se nemusíme stydět. Rezervy jsou vždy, ale obecně to není špatné.

Dají se srovnat se zahraničními kempy?

Spal jsem několikrát v kempech v Chorvatsku. Úroveň kempů kolem moře je trochu výše. Je to dané i složením klientely. V Chorvatsku například kempy počítají s tím, že tam přijíždí tisíce lidí. Uživí se tam restaurace, které jsou tím pádem na vysoké úrovni, mohou tam být kvalitní sociálky a velké umývárny. Takový luxus kolikrát nemáte ani doma. U nás je to menší, skromnější. Roli hraje kapacita, využitelnost kempů i delší doba provozu. U nás jde o sezonní záležitost, kempy se otevírají v květnu, končí v září. Pak jsou nevyužité. V Chorvatsku jsou plné od dubna do října. Ekonomika funguje, více turistů přinese více peněz. Pak si mohou provozní dovolit vylepšovat a renovovat. Taky je u nás rozdíl, jestli je kemp pronajatý, nebo je ve vlastnictví provozovatele.

A co zahraniční kempy mimo přímořské oblasti?

V Rakousku některé kempy fungují i v zimě, pro lyžaře. Přijedou ve svém obytném voze, zaparkují v kempu, napojí se na infrastrukturu a normálně tam bydlí, nevolí hotely. U nás mají na zimu provozovatelé jiné aktivity a kempy přes zimu zavírají. Ale třeba napajedelský Pahrbek je v provozu od března do listopadu, rožnovský kemp nabízí ubytování celoročně.

Mluvil jste o obytných vozech. Jak je to se stanováním u nás?

V kempech jsou k vidění i stany. Vyznavači pěší turistiky mají k dispozici další místa vhodná k táboření, kam většinou nemůžou auta. A to jsou veřejná tábořiště. Je jich méně a méně, ale pořád ještě existují. Je tam třeba suchý záchod, studánka s vodou, ohniště i nějaká kuchyňka. Jste pod stanem uprostřed přírody a vaříte si v kotlíku na ohni.

Díky rozpočtu a dotacím se Hřivínův Újezd rozvíjí

Má u nás stanová turistika velké zastoupení?

Pěší turistika se spaním pod stanem nepřevažuje. Nemyslím, že je to návrat do doby, kdy se jezdilo s „usárnou“ (legendární trampský batoh – pozn. redakce) na zádech. Ale ještě se stany objevují. Stanování je typické pro vodáckou turistiku. Vodáci se přesouvají z přístavišť a spávají v kempech, které jsou spíše stanovými městečky. Cílem je splouvat řeku na lodi, ne trávit dny v kempu. A ještě je stanování typické pro festivaly. Když jedete třeba na Masters of Rock, vidíte stany všude na lukách v okolí likérky ve Vizovicích.