„Vlivem počasí byly poškozeny brambory a meruňky. Co naděláme, příroda je mocná čarodějka. Dá se od ní očekávat všechno. Není radno si myslet, že poručíme větru i dešti,“ krčí rameny Navrátil.

Dodává však, že u třešní a jablek sklizeň přece jen špatně nevypadá. „Myslím, že hlady neumřeme,“ podotýká už s úsměvem Navrátil.

Pomrzlé brambory našel po mrazících také Jaroslav Oborný z Kroměříže. „Už se ale trošku spravily, omrzly jen čerstvě vyrašené části. Úroda ale rekordní nebude,“ tvrdí zahrádkář, který věří, že příroda vše dožene také v případě ovocných stromů.

„Květnové přízemní mrazíky nejsou nic neobvyklého, bývaly i dříve, co si pamatuji jako kluk,“ říká Oborný. Do celkového výnosu se podle chvalčovského zahrádkáře Jiřího Pecháčka počasí promítne zanedbatelně.

„Záleží na tom, jak nyní odpadnou plůdky. Když jich má strom hodně, zbavuje se jich. Na určitý počet listů má být i patřičný počet plodů. Příroda je tajemná,“ podotýká Pecháček.

Oproti Čechám, kde mrazíky škodily více, je prý na tom Morava ještě dobře. „Od svých kolegů se dozvídám, že jednomu něco pomrzlo, druhému zase ne. Situace je různá podle míst,“ doplnil Pecháček.

Za regionální zemědělce ředitel Agrární komory Kroměříž Milan Hebnar tvrdí, že mrazíky na úrodu vliv mít nebudou. „Mák vypadá dobře, třeba na kukuřici by také neměly mít zásadní vliv. A brambory si většinou dělají zemědělci soukromě,“ konstatoval Hebnar.