Spokojí se raději s těmi, kteří by je teoreticky nemohli svou kvalifikací či vzděláním ohrozit.

„Myslím si, že jsou poslední dobou takové situace úplně normální. Když jsem se hlásil na řadovou pozici v jedné bezpečnostní firmě na Zlínsku, bylo mi při pohovoru řečeno, že mám ale vyšší kvalifikaci, než by potřebovali, respektive že jim stačí někdo s nižším vzděláním. Tudíž jsem nakonec paradoxně se svým titulem neuspěl," rozhořčeně vylíčil svoji zkušenost absolvent vysoké školy technického zaměření, který si ale nepřál být jmenován, jelikož se nevzdává a chce v budoucnosti se stejnou firmou navázat spolupráci.

Podle něj se možná i nadřízení s nižším vzděláním bojí, že je mohou vysokoškoláci v budoucnu na jejich pozici nahradit. Podobnou zkušenost má například i šestadvacetiletá Zuzana Malásková ze Zlínska, která ale studovala humanitní obor.

„Protože jsem nemohla sehnat práci v mém oboru, hlásila jsem se na post recepční v hotelu. Po delší odmlce mi ale napsali, že mě nemohou přijmout, jelikož jsem na tuto práci moc kvalifikovaná," posteskla si. Na úřadě práce ve Zlíně si však oficiálně ještě nikdo nestěžoval.

„Zatím jsme se s ničím podobným nesetkali. Nicméně občas si někdo postěžuje, že s vyšším vzděláním se hůř shání práce na nižších pozicích," sdělila Michaela Burešová z úřadu práce ve Zlíně. Nabídek míst pro vysokoškoláky prý také evidují málo. Může to být ale také tím, že od prvního ledna nemusí zaměstnavatelé hlásit na úřadu volná pracovní místa.

S diplomem, ale bez praxe

„Firmy využívají většinou internetu. Jelikož jsou absolventi ale v oblasti informatiky zdatní, seženou práci rychle," dodala Burešová.

Personální agentury ale vidíproblém častěji v oblasti nedostatečné kvalifikace vysokoškoláků. „Setkáváme se spíše s tím, že firmy nechtějí absolventy vysokých škol, kvůli jejich nedostatečným znalostem ve vystudovaných oborech," sdělila Jana Doleželová z personální agentury Grafton Recruitment.

Časté je to prý u absolventů netechnických oborů. Firmy by prý více ocenily dobře připravené středoškoláky s odpovídajícími kvalitami a odborností než vysokoškoláky, kteří nemají při škole žádnou souvislou praxi. Zejména pak na manažerských postech je většinou nutná zkušenost ve vedení lidí. Tu ale absolventi bez praxe logicky nabídnout nemohou.

Požadavky absolventů pak také neodpovídají tomu, jaké mají kvality.

„Vysokoškoláci mají obvykle vyšší nároky a očekávání, pokud se jedná o mzdu. Budoucímu zaměstnavateli ale nepřinášejí adekvátní přidanou hodnotu," dodala Doleželová.

ANNA MACHÁČOVÁ