Úřad tak zamítl rozklad, který město v květnu na svou obranu podalo. Jedná se o vůbec nejvyšší pokutu za veřejné zakázky, kterou kdy ÚOHS v jednom řízení uložil. Zlín se nyní chce obrátit na soud.

Sankci městu úřad udělil v dubnu ve správním řízení, které se týkalo třinácti zakázek v celkové hodnotě více než 420 milionů korun.
„Šlo například o rekonstrukci základních škol, inženýrské sítě pro Kongresové centrum Zlín, úpravy bytových domů nebo tropickou Amazonii pro zoo v Lešné,“ vyjmenoval Pecina. Ve všech třinácti případech se podle něj zadavatel dopustil správních deliktů. „Výběr zájemců neproběhl transparentním způsobem,“ sdělil.

Radnice musí uhradit tři miliony korun za nepřehledné veřejné zakázky

Město tehdy z uchazečů losovalo. „Vše proběhlo za účasti členů komise jmenované zadavatelem, ale bez dalších osob. To je totéž, jako by to udělal sám zadavatel, což podstatným způsobem snižuje objektivitu losování, v němž navíc zcela chybí prvek veřejné kontroly,“ vysvětlil předseda.
Dodal, že tak byla ovlivněna klíčová fáze, v níž jsou z kvalifikovaných uchazečů vybíráni ti, kteří budou vyzváni k podání nabídky. Maximální výše sankce mohla činit až 21 milionů korun.

Město se k celé věci prozatím příliš vyjadřovat nechce. „Počkáme, až rozhodnutí dostaneme písemně, až se na to podívají naši právníci. Uděláme vše pro to, abychom pokutu platit nemuseli, obrátíme se na krajský soud,“ řekla primátorka Irena Ondrová (ODS).

Pokud dá ÚOHS za pravdu i krajský soud, může se město zkusit odvolat ještě k nejvyššímu správnímu nebo až ústavnímu soudu.
„Tam ale dospěje pouze minimum případů,“ uvedl Filip Vrána z odboru vnějších vztahů ÚOHS. I když se město obrátí na soud, bude muset pokutu zaplatit. „V případě, že justice dá radnici za pravdu, dostane peníze zpět,“ řekl Vrána.

Podle statistik z loňského roku u soudního přezkoumání rozhodnutí antimonopolního úřadu uspěla žalující stana v 31 procentech. Ve dvou třetinách případů dal soud za pravdu ÚOHS.
Plány magistrátu prý třímilionová sankce nijak nepoznamená.
„Pokuta je to sice vysoká, ale v rozpočtu města jsou rezervy,“ řekl Ondrová.
Potvrdil to i náměstek primátorky Miroslav Hladík (ODS), který má na starosti zlínský rozpočet. „Máme peněžní rezervu pro mimořádné případy,“ řekl.
Ani personální důsledky celá záležitost prozatím mít nebude. „Tako otázka je v současné době předčasná,“ uvedla mluvčí radnice Marie Masaříková.
Odborníci souhlasí

S rozhodnutím ÚOHS souhlasí i nevládní mezinárodní nezisková organizace zabývající se odhalováním korupce Transparency International.
„Nechci natvrdo říct, že se muselo jednat o korupční jednání, ovšem manipulace s průhledností řízení byly očividně značné,“ uvedl manažer sdružení David Ondračka.

Do kontrol zadávání veřejných zakázek právě ve Zlíně se ÚOHS pustil proto, že se město v minulosti v řadě případů dopustilo porušení zákona.
Jedenkrát dokonce nerespektovalo pravomocné rozhodnutí ÚOHS, když rozšiřovalo zakázku na dodávku výpočetní techniky bez výběrového řízení.
„Postoj bývalého starosty (Tomáše Úlehly – pozn. red.) byl ojedinělý. Říkal nám: 'jistě, že jsme to udělali schválně, když vy dáváte tak nízké pokuty',“ uvedl Pecina.
ÚOHS u magistrátu provedl komplexní kontrolu zakázek zadaných od 1. července 2003 do konce roku 2005.

Celkem přezkoumal jednasedmdesát zakázek a dalších investičních akcí. Ve dvaačtyřicet případech Úřad pro ochranu hospodářské soutěže shledal, že zadavatel postupoval chybně, přičemž pouze v devíti případech nebylo toto porušení zákona závažné.
Pokutu dostal Zlín pouze za devatenáct zakázek. V ostatních případech totiž již uplynula lhůta, v které může ÚOHS zadavatele sankcionovat. Celkem bylo se Zlínem zahájeno osmnáct správních řízení.

VÍCE ZPRÁV Z REGIONU ČTĚTE ZDE