Když před sedmi lety, ve čtvrtek 16. října dopoledne, popisoval redaktorovi Deníku ze svého pracoviště ve Vlárských strojírnách vzdálených půldruhého kilometru od místa výbuchu, jak se v důsledku exploze rozvibrovaly tabulky na oknech haly a k obloze stoupal obrovský bílý mrak, ani ve snu ho nenapadlo, že by mohlo jít o zahraniční sabotáž. Tehdy měl totiž úplně jiné starosti.

„Bydlíme přes kopec od místa explozí, jen půl kilometru od plotu areálu, a tak jsem měl strach hlavně o své staré rodiče, kteří tehdy byli doma,“ přiznává Vrbětičan.

Naštěstí pro ně to tehdy dobře dopadlo a nic se nikomu ve vesnici nestalo, i když sousedé nacházeli v okolí střepiny z munice ještě nějaký čas potom.

Hasičí zasahují u výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, říjen 2014. Ilustrační foto
Povel k ústupu ve Vrběticích zachránil životy, vzpomíná hasič

Dokud se však podle Janošových slov starala o muničák výhradně armáda, byl v něm pořádek a ostraha jak se patří měla situaci pod kontrolou.

„Vyrazil jsem jednou na hřiby, a jakmile jsem se přiblížil od své nedaleké zahrady na sto metrů k hranici muničního areálu obehnaného plotem z ostnatého drátu, začal zpoza něj štěkat pes a voják mě hned varoval, ať se bleskově otočím a vrátím odkud jsem přišel. Tady u nás je veřejným tajemstvím, že jakmile se stala z vojenského prostoru spíš obchodní zóna se zbraněmi a municí, pomalu si v ní dělal kdo chtěl, co chtěl a přístup tam byl kdejakou dírou v plotě,“ nešetří Vrbětičan kritickými slovy.

O tom, co se v časech před výbuchy dělo uvnitř prostoru, si proto místní nedělali a nedělají iluze. Také z těchto důvodů doposud panovalo u řady lidí z Vrbětic přesvědčení, že za výbuchem mohla být doslova kdejaká příčina, počínaje zloději, přes neodbornou manipulaci až po důsledek závadného uskladnění.

Ilustrační foto.
Dnes by nikdo z nás k požáru muničního skladu raději nejel, říká hasič

„Špióny z Ruska bychom za tím ale sotva čekali, i když na druhou stranu je v dnešní době možné snad všechno, včetně boje zpravodajských služeb o naše zbraně, určené k prodeji pro válčící strany na Ukrajině, v Sýrii, nebo kdekoliv jinde na světě,“ kroutí Vrbětičan hlavou.

Na co však upozornil je to, že se vůbec od doby výbuchů nemluví o tom, jaké byly a jsou majetkoprávní vztahy subjektů uvnitř muničního areálu, a kdo tedy, krom případných špionů, nese zodpovědnost za stav hmotné újmy i za zmaření dvou životů při explozi.