„Akci plánujeme vždy před svátkem svatého Martina, který je mimo jiné patronem řemeslníků. A my chceme stará řemesla lidem připomínat a pomáháme je udržovat při životě,“ vysvětluje smysl akce programová pracovnice Městského kulturního centra Hulín Václava Navrátilová.

Letošní sedmý ročník přinesl kromě tradičních účastníků i řemeslo nové: na dvoře předvádí muž v cylindru, jak se dříve pražila káva. Točí klikou od bubínku, který se celý otáčí ve speciálně upravených kamnech. Vedle něj roztáčí kolo umělecký kovář a vhání do ohně tolik vzduchu, že z malé jiskřičky je v mžiku obrovský plamen. Klikou točí také pán u klikotoče, na němž se vozí nejmenší děti.

V budově vedle dvora se ozývá soustavné bušení: to umělecká řezbářka Anna Skopal-Procházková pracuje na erbu Záhlinického pivovaru.

„Letos jsem tu už podruhé. Líbí se mi, že je to příjemná akce a vládne tu přátelská atmosféra. Třeba se mi podaří i něco prodat,“ usmívá se mladá řezbářka, která studuje ve třetím ročníku bystřické střední nábytkářské školy. Vedle ní vyrábí měditepec nádherné kytice z mědi i stříbra. Do Záhlinic přijel i dráteník se svou ženou Jarmilou Adamcovou, která vyrábí korálkové ozdoby na stromečky.

„Tohle je moje nejoblíbenější muzeum. Když jsem tu byla poprvé, myslela jsem si, že jsem přišla do Pohádky máje. Je tu opravdu krásné zázemí a moc ráda sem jezdím. Na to, jak jsou Záhlinice malé, sem vždy přijde hodně lidí,“ pochvaluje si prostředí muzea Adamcová.

V patře si lidé prohlíží, jak se vyrábí košíky, píšťalky, fajfky nebo mašlovačky. Sami si vyrábí balíčky s koupelovou solí, zkouší si, jak vypadá ovčí vlna před a po zpracování a děti malují perníčky.

Součástí tradičního dne byl také košt marmelád v hospodě nedaleko muzea. Na návštěvníky čekalo tolik vzorků, že ani nebylo možné všechny ochutnat. Nechyběly ani na místě připravované čerstvé palačinky.