Věhlas proutěného zboží z Morkovic překračoval hranice republiky
Košíkářské řemeslo k městu Morkovice neodmyslitelně patří od roku 1819. Bývaly doby, kdy věhlas proutěného zboží pocházejícího odtud překračoval hranice republiky a vyváželo se do celého světa. Tradice pletení z proutí však díky vhodným podmínkám pro pěstování proutí na Morkovsku sahá už do dob pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. 

Mezi velmi žádané výrobky patřily v 19. století nůše a hospodářské koše, které byly vyhledávané hlavně pro své upotřebení k přenosu zboží. Postupem doby se sortiment rozšiřoval a jeho provedení podléhalo módě, občas šlo pak o opravdová umělecká díla. V době největšího věhlasu se v Morkovicích zpracovávalo proutí téměř v každé chalupě. Přímo uprostřed města se nacházely grunty a v nich žili pololáníci. Ti v létě pracovali na poli a v zimě pletli.

Košíkářům se zde velmi dařilo ještě v období první republiky, poté začalo řemeslo postupně upadat. Vzpomínku na věhlas stále však uchovává místní Košíkářské muzeum, které navazuje na tradici Muzea Morkovského kraje, které vzniklo už v polovině třicátých let 20. století. Za jeho vznikem stojí odborný učitel Josef Přikryl, který 20. dubna roku 1936 založil spolek nazvaný „Volné musejní sdružení“. Spolek měl od počátku téměř padesát členů a ještě téhož roku byla otevřena jedna místnost s exponáty v prostorách dnes už bývalé školy.

Po válce se muzejní sbírky přestěhovaly na zámek, kde vydržely až do roku 1963. Výstavu pak ukončilo květnové rozhodnutí Okresního národního výboru v Kroměříži o zrušení muzea v Morkovicích a většina sbírek byla převezena do kroměřížského muzea. Město Morkovice-Slížany se však rozhodlo na tradici místního muzea navázat. Proto v roce 2007 zakoupilo jeden z nejstarších domů v Morkovicích a po rekonstrukci v něm zřídilo specializované košíkářské muzeum. Po dlouhých 47 letech se tak v roce 2010 opět otevřelo muzeum, které se věnuje zdejší košíkářské tradici. 

Senioři se věnovali hudbě, józe a výletům
Seniorský klub byl v Kroměříži založen roku 1974. Jeho historie je ale ještě delší. Klub totiž vznikal na základech bývalého seniorského zájezdového
kroužku Pal Magneton, který svým bývalým zaměstnancům poskytoval poukazy na zájezdy. Pal Magneton také nabízel důchodcům levné obědy v
budově na Velkém náměstí vedle Muzea Kroměřížska. A právě v této budově, kde se vydávaly obědy, se začal klub seniorů scházet. Klub se formoval
mezi lety 1972 až 1974, jak zapsala první kronikářka klubu Hermína Zapletalová. 

Spolek od počátku navštěvovalo hodně lidí, v některých letech měl až devadesát členů. Spolek organizoval hudební a taneční zábavy, na nichž hrál klubový orchestr. Důchodkyně dokonce utvořily vlastní pěvecký kroužek nebo kroužek ručních prací. Klub se ale neomezoval jen na svou budovu,
pravidelně pořádal zájezdy, rehabilitační cvičení nebo vystoupení pěveckého kroužku. Sportu se senioři věnovali opravdu intenzivně. První společné cvičení se konalo 10. září 1978, v klubu má svou tradici dodnes. Populární byl také kroužek jógy, která se cvičila od roku 1986. Senioři také pořádali tradiční pochod na patnáct nebo i na třicet kilometrů. Spolek vytvářel přátelské vztahy se zahraničními kluby, například s důchodci z Nitry nebo Bratislavy.