LOUKOV 

Název byl nejspíše odvozen od staročeského slova „lúka“.

Poprvé je písemně zaznamenaná existence Loukova v dokumentu, který pochází z roku 1348. Zmiňuje se v něm, že jeho část tehdy patřila Vavřinci z Količína. Nicméně je patrné, že se už dávno předtím zde rozkládala ves s několika staveními. Zdejší obyvatelé se živili z výnosu nevelkých polí, ale zejména i z přítomnosti lesa, jehož hranice sahala kdysi níže, než je tomu dnes. Vedle těžby dřeva to byl jistě i sběr lesních plodů a pastevectví na četných pasekách. Ostatně lze předpokládat, že odtud vzešel i název Loukova, kdy patrně byl odvozen od staročeského slova „lúka“ ve smyslu travnatého místa v lese.

PRAVČICE 

Název Pravčice vznikl od osobního jména Právek.

Král Přemysl Otakar II. 25. května 1261 za věrné služby daroval olomouckému biskupovi Brunovi ze Schauenburku Újezd Hulský a dědiny Praweziz, Nemeziz a Altendorf (Pravčice, Němčice a Stará Ves). Z této listiny se poprvé se dovídáme o existenci obce Pravčice. Výše jmenované dědiny se poté připomínají také v biskupově závěti z roku 1267. Název Pravčice vznikl od osobního jména Právek, odvozeného od Prawcicz ( 1320) a Prawcicz (1448). Původně Pravčice náležely pod biskupství olomoucké. Ve 14. století však byly odtrženy od statku kroměřížského a staly se biskupským manstvím. Majitel pravčického panství se jej však roku 1448 rozhodl vzdát. Biskup Pavel z Miličína je udělil Ondřejovi z Chropyně, ten je držel do roku 1456, poté se ho také vzdal. Biskup Bohuš je následně svěřil do rukou Jiříka Zajíčka z Měrovic. Postupem času byly Pravčice zbaveny závazků manských a připojeny ke statku kroměřížskému, ke kterému patřily až do roku 1849, kdy 17. března začala obec spravovat své záležitosti sama prostřednictvím třicetičlenného výboru v čele se starostou a radními. Po častých požárech, kdy dokonce v roce 1579 vyhořela i celá obec, měla na Pravčice negativní dopad i třicetiletá válka. Zůstala zde tehdy pouze polovina obyvatelstva. V 19. a 20. století se však místním daří a začíná se budovat. Postavena byla škola, kostel, hasičská zbrojnice či sokolovna. Dodnes se zde daří i řadě spolků.