Jeho předseda Emil Sedlařík upozorňuje, že pokud se do vody dostaly nashromážděné nečistoty a látky toxického charakteru z přilehlé městské skládky, může hrozit i ekologická katastrofa.

Přestože vše nasvědčuje tomu, že změna barvy vody souvisí s běžnými biologickými procesy, radnice včera pro jistotu nechala z vody kvůli podrobným rozborům odebrat vzorky.

„Vodní hladina změnila barvu na hnědou až hnědě-narezlou. Takovéto zbarvení v žádném případě nezpůsobí řasy či jiné organismy,“ upozornil Sedlařík.
Podle něj se už nějakou dobu spekuluje o tom, že skládka může být vodou podmáčena, přičemž by se z ní mohly uvolnit nashromážděné nečistoty a látky toxického charakteru.

„Popřípadě se může celá sesunout. Každá z těchto skutečností znamená potenciální ekologickou katastrofu pro toto místo a jeho okolí. Od kontaminace půdy a spodní vody až po ohrožení pro místní bohatou faunu a flóru,“ poznamenal Sedlařík.

Rychlá změna zabarvení hladiny může dle jeho slov nasvědčovat i tomu, že snad došlo k poškození fólie, která skládku izoluje. „Tím by mohly uniknout blíže nespecifikované látky do vody,“ zdůrazňuje Sedlařík.

Podle Petra Vodáka z odboru životního prostředí kroměřížské radnice, který lokalitu sleduje, mohou dle prvotních odhadů za nezvyklé zbarvení vody odumírající rostliny, které vlivem zvýšené hladiny uhnívají.

„V místě jsme odebrali vzorky a radnice požádala laboratoře společnosti Vodovody a kanalizace o provedení rozborů,“ konstatoval Vodák s tím, že pata skládky viditelně narušena není.

Přesto však jsou vlivem zvýšené hladiny pod vodou už asi dva metry hráze smetiště. Situace netěší ani Igora Mesenského ze společnosti Ecodump, která už řadu let provádí rekultivaci někdejšího těžebního prostoru.

Na odčerpávání se dle rozhodnutí ostravského báňského úřadu má podílet jak jeho firma, tak i provozovatel skládky, kterým je město. „Zabarvení vody s rekultivací vody nikterak nesouvisí, dva měsíce jsme tam nic nenaváželi. V případě, že se prokáže, že je voda kontaminována vlivem skládky, budu žalovat město a žádat jej o nápravu,“ slibuje Mesenský.

Místo finančně velmi nákladného snižování hladiny vody, kterou má odčerpávat majitel hliniště a čerpání platit město, však prý existuje i jiné řešení. Radnice nyní nechává zpracovat projekt, který by měl patu skládky pomocí jílového valu od podzemní vody ochránit. „Byl by v pořadí už třetí bariérou a tedy několikanásobným jištěním,“ říká Vodák.

Zaplavená dolní část hliniště dnes vytváří asi osmihektarový rybník. „Dá se říci, že je to velmi pěkné místo plné rostlin a živočichů. Voda se tu neliší od té, která je například v rybníku Šlajza. Zajistíme-li těsnou a pevnou izolaci skládky, může voda klidně stoupat jako ve spoustě jiných zaplavených důlních lokalitách,“ dodal Vodák.