„Vloni nám lidé nahlásili šestatřicet případů nalezené munice. Vesměs se jednalo o granáty,“ upřesnila mluvčí zlínské krajské policie Jana Bartíková.

Lidé na granáty a další bomby narážejí jak při svých toulkách v lesích, tak při výkopových pracích či dokonce ještě doma na půdě. Existují pak takzvaní hledači pokladů, kteří chodí po venku se speciálním přístrojem na vyhledávání kovů.

Že jde o válečnou munici, přitom nemusí být na první pohled vůbec znát, obzvlášť pokud ležela v zemi i desítky let. „Často na ní bývají nánosy zeminy, takže může na první pohled vypadat jako hrouda hlíny. O to větší nebezpečí ale představuje,“ upozornila mluvčí.

Navíc prý bývá často ve špatném technickém stavu, takže může velice snadno detonovat. „Pokud člověk najde podezřele vypadající věc, je potřeba na takový nález vůbec nesahat a ihned nás zavolat,“ doporučuje Jana Bartíková.

Dodala, že vůbec největším nesmyslem je vzít si takový granát či náboj s sebou domů jako památku.

Granát v šuplíku

V šoku tak například vloni zůstala žena ze zlínské části Mokrá, když otevřela kuchyňský šuplík u svého podnájemníka. Vedle stěrky na těsto a sekáčku na maso se povaloval granát a ostré náboje.

„Až přivolaný pyrotechnik zjistil, že šlo naštěstí jenom o obal granátu bez trhaviny,“ připomněla loňský případ mluvčí zlínské městské policie Šárka Škubalová.

Ne pokaždé však nález trhaviny skončí dobře. Řada obyvatel regionu má dodnes v živé paměti případ výbuchu v otrokovické ubytovně Oáza. Trojice mužů si zřejmě pohrávala s nevybuchlým granátem. Všichni tři po jeho detonaci zemřeli.

Ke každému nálezu vyjíždí speciální jednotka pyrotechniků. Jde o odborníky, kteří jezdí buď z Jihomoravského, nebo Olomouckého kraje. Ti výbušninu zajistí a odvezou k dalšímu zkoumání. Pak ji zlikvidují. Ale i pro ně je manipulace s každou trhavinou risk. Stačí jeden špatný pohyb nebo úkon a druhý pokus už není.