„Jde o dlouhodobě nezaměstnané, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi. Ty se jim po šesti měsících snižují na takzvané existenční minimum, což je málo přes dva tisíce. Pokud odpracují nejméně dvacet hodin měsíčně, dostanou o jedenáct set korun více,“ vysvětlil starosta Holešova Zdeněk Janalík.

V červnu, kdy projekt ministerstva práce a sociálních věcí začal fungovat, se v Holešově přihlásilo do veřejné služby deset lidí. „Jeden z nich však potřebné hodiny neodpracoval, a nezískal tedy potvrzení nutné k vyplacení vyšší dávky. V červenci už bylo lidí patnáct a v srpnu zaznamenáváme také nárůst. Kromě toho u nás veřejnou službu vykonávají i lidé z okolí, například z Bystřice pod Hostýnem, Bořenovic, či Hulína,“ dodal Janalík.

Také v Kroměříži se projekt velmi dobře ujal. „Město má uzavřené smlouvy s Technickými službami, s Arcibiskupským zámkem a zahradami a nyní ještě chystáme spolupráci s firmou Biopas. Práce je tedy dost. Lidé v hmotné nouzi zájem mají, i když bych čekal přeci jen větší. Měli jsme tady i muže, který práci vzdal po osmnácti hodinách. Kvůli dvěma hodinám tak přišel o peníze,“ nastínil starosta Kroměříže Miloš Malý.

Radnici v Kroměříži neodradil ani nárůst administrativy, kterou s sebou veřejná služba nese. „Svěřili jsme ji paní, která sama sociální dávky v hmotné nouzi pobírá. Tím se do projektu také zapojila,“ ujasnil Malý.

Bystřice pod Hostýnem, jako třetí největší město kroměřížska, se zatím do projektu nezapojila. „Rozhodla o tom městská rada. Zájem veřejnosti postupně narůstá, ale rada o zřízení veřejné služby zatím znovu nejednala,“ vysvětlila mluvčí tamní radnice Barbora Janečková

Starostové Holešova i Kroměříže se shodují v tom, že projekt má smysl a může některým lidem pomoci vrátit se naplno do pracovního procesu.