Vodní dílo Vlachovice. Přehrada s téměř třiceti miliony kubíky vody, která má podle odborníků zajistit spolehlivý zdroj povrchové vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou a pokrytí potřeb vody v území s nedostatkem podzemních zdrojů vody.

Nádrž má sloužit obyvatelům žijícím na území Zlínského kraje.

Víceúčelové využití nádrže bude spočívat také v protipovodňové ochraně sídel ležících podél řeky pod uvažovanou nádrží. Plánovaná přehrada má své příznivce, ale i odpůrce, a to zejména ty, kteří kvůli ní přijdou o své domovy.

„Bydlím v domě padesát let a nedovedu si představit žít někde jinde,“ nemůže se smířit s tím, že její dům padne v zájmu státu například Marie Zvončáková z Drnovic.

Co se týká současné situace kolem výstavby přehrady, je již hotová studie přírodě blízkých opatření. Tedy kroků Povodí Moravy, které provede revitalizaci okolní krajiny tak, aby byla schopna zachytávat a udržet více vody.

Kromě ozdravení krajiny dojde například k odkanalizování obcí nad hrází budoucí přehrady a také přeložkám komunikací a inženýrských sítí. Pro účel přírodě blízkých opatření je celkově vyhrazeno 872 milionů korun.

Vizi, jak bude region po napuštění vlachovické přehrady vypadat, má starosta Vysokého Pole a krajský radní Josef Zicha. Podle něj návrh opatření blízké přírodě má za hlavní cíl to, aby byla přehrada zásobována vodou. Co se týká napuštění nádrže, je optimista.

„Slezská Harta měla být podle plánu v roce 1997 napuštěna za sedm let, nakonec byla napuštěna ze jediný měsíc,“ věří Josef Zicha tomu, že plánované napouštění přehrady na Vláře nebude trvat předpokládaných 3-4 let, ale stane se tak dříve.

Podoba krajiny se zcela změní

Krajina na Valašsku tak dostane zcela jinou tvář. Zmizí komunikace, louky, stráně, ale i domy. Ve státním zájmu půjdou k zemi čtyři domy ve spodní části Vysokého Pole na pomezí Drnovic (domy patří do Drnovic pozn. red.) a také tři chaty v Drnovicích. Další nemovitosti budou muset majitelé prodat v místě pod hrází. Celkem bude kolem díla vykoupeno kolem 13 domů.

„V současnosti jsme na počátku a probíhají jednání ohledně výkupů prvních pozemků. S ohledem na počet vlastníků budou oslovováni postupně. Celkem bude dotčeno 13 obytných budov, z nichž ovšem většina slouží primárně pro rekreační účely. Všem vlastníkům, pozemků i staveb je na základě usnesení vlády nabízena motivační náhrada,“ uvedl za Povodí Moravy mluvčí Petr Chmelař.

Podle Josefa Zichy na vykoupení nemovitostí kolem plánované přehrady je celkem vyčleněno 705 milionů korun. Proces vykoupení nemovitostí má trvat tři roky. Letos bude majitelům nemovitostí vyplaceno kolem 200 milionů korun.

• Ve Zlínském kraji je celkem šest vodárenských nádrží, které slouží jako zásobárna pitné vody a to ve Fryštáku, Slušovicích, Ludkovicích, Bojkovicích, Karolince a v Koryčanech.

• Místo, kde má vzniknout vodní dílo Vlachovice, je strategicky naplánováno ve středu Zlínského kraje, v centru mezi ostatními vodními nádržemi. Může tak vzniknout propojení mezi všemi nádržemi.

• Účelem vodního díla Vlachovice je zejména odběr vody pro vodárenské účely, případně může zásobárna vody sloužit pro zemědělské účely. Dílo také má sloužit jako ochrana před povodněmi, až na stupeň stoletých povodní. V době sucha může nadlepšovat průtok ve Vláře pod vodní nádrží.

• Mezi obce, které budou vodním dílem Vlachovice dotčeny, patří Vysoké Pole, Újezd, Drnovice, Tichov, Vlachova Lhota a Vlachovice. Lačnov, Loučka, Haluzice či Křekov

• Má se budovat v místě, kde do Vláry vtéká řeka Svíborka. Podle propočtů vyjde dílo cca na 5,5 miliardy korun.

• Voda bude čerpána ze Svíborky, Benčice a Smolinky. Vlára má doplňovat vodní tok v případě, že by na Slovensko netekl dostatek vody

• Starostové dotčených obcí se zahájením stavby přehrady souhlasí.

• Nemovitosti se mají odkupovat za částku od 2 do 6 tisíc korun za metr krychlový. Cena se bude odvíjet od toho, zda jde o rekreační dům nebo chatu, rozhodovat bude i stáří objektů.

• Po napuštění vodního díla se z obce Vlachova Lhota stane poloostrov.

Pasekáři v Drnovicích mají oči pro pláč. Vlachovická přehrada jim vezme domy

Zlínský kraj „Pojďte dál, máme si co povídat,“ zve mne třiapadesátiletá Marie Zvončáková do svého domu v Drnovicích na Zlínsku. Kuchyni, kam jsme si spolu sedly, vévodí dlouhý stůl. Na něm za chvíli voní káva a čerstvě usmažené řízky.

„To víte, na pasekách to tak vždycky bylo, že se všichni scházeli v kuchyni,“ usmívá se paní Marie.

Přesto se jí za chvíli v očích objeví slzy. To při připomínce skutečnosti, že má o vše tady kolem za tři roky přijít, o dům i zahradu. Je totiž v zátopové oblasti kvůli výstavbě vodního díla Vlachovice. A i když dostane od státu za svůj majetek náhradu, pláče.

„Nedovedu si představit, že budu žít někde jinde. Vyrůstala jsem tady, žiji tady padesát let. Bydleli tady moji prarodiče, rodiče. Tady těchto zdí se dotýkala moje babička. Přijdu o celou svou minulost,“ hlas paní Marie se zadrhne. Chápe, že ji čeká jiná, nová budoucnost, ale smířit se s tím nedokáže.

„Budoucnost čeká mé děti,“ usmívá se smutně.

V domě, kde postupně s manželem prováděli rekonstrukci, je nové vybavení i nové podlahy, nová kuchyňská linka, spotřebiče i zabudované stropní osvětlení a pec. Dům je útulný, s lidsky teplým a příjemným prostředím.

„Mám moc ráda lidi. Také mám hodně přátel, kteří jsou nejen ze všech koutů naší země, ale i ze Slovenska. Vždycky, když někdo z nich jede kolem, tak se staví. Kamarádka říkává: Vždycky, když k vám vejdu, je to, jako bych přišla domů,“ usmívá se při vzpomínce paní Marie.

V domě bydlí její manžel, tři děti, tři kočky, pes, na zahradě v králíkárně králíci a na dvorku slepice.

„O našich králících říkáme, že jsou s občanským průkazem. Máme je sedm let a nedokázali jsme je zabít a sníst,“ prozrazuje Marie.

Celá Mariina rodina je prý spjata s okolní přírodou, která zasahuje až na jejich zahradu.

„Srnky nám tady chodí pod okno. To, co máme tady, už nám nikdo nikde nenahradí. Jak mi někdo může nahradit moji minulost, můj domov, pro mě nenahraditelné místo? “ ptá se smutně Marie.

Podle ní mají starosti i dvě sousedky, které mají svá obydlí v bezprostředním okolí domu rodiny Zvončákových.

„Obě jsou vdovy, mají 66 let. Řekněte mi, jak budou teď stavět nové domy?“ nechápe paní Marie.

„Vím, že dříve byly při stavbách přehrad a vodních děl zaplavovány celé vesnice. Na druhou stranu tady sto metrů rozhoduje o tom, jestli se čtyři baráky vystěhují, nebo jestli tady lidé budou moci zůstat, pokračuje paní Marie, která podle svých slov bere situaci jako podraz na ni a na pasekáře v okolí. Nikdo pro to, aby to tak nemuselo být, nic neudělal. Tajně jsem doufala, že se řešení najde. Původně nám totiž z Povodí Moravy slíbili, že tu budeme moci zůstat,“ komentovala rozhodnutí o tom, že přece jen jejich domy budou v zátopové oblasti paní Marie.

Přesto přece jen, jak je v její povaze, neztrácí optimismus.

„Stále pokračujeme v rekonstrukci domu, na pasekách musí jít život dál,“ usmála se Marie Zvončáková. (zav)