Tři z nich byly z Česka, další tři z Maďarska, Slovenska a Francie. Nejúspěšnější z nich předložil pražský Architektonický ateliér re:architekti. Podle odborníků se architekti vítězného týmu drželi při vytváření návrhu nejlépe zadávacích podmínek – například využití zařízení. Také byli nejblíže baťovskému stylu.

Kdy dojde k rekonstrukci Velkého kina za téměř 300 milionů korun, zatím není přesně známo. Podle optimistického odhadu primátora Zlína Jiřího Korce by mohla začít realizace stavby v roce 2022, případně o rok později.

„To je reálnější termín, zejména kvůli schvalovacím procesům a zajištění externího financování,“ vysvětlil primátor.

Kino má v budoucnu sloužit pro široké využití nejen obyvatel krajského města – má být kulturním a společenským stánkem, který bude schopen si na sebe vydělat. Proto se dispozice a interiéry budovy změní.

Malý sál v hlavním sále

Nejvýraznějším prvkem rekonstrukce je „vložení“ malého sálu v hlavním sále. Hlavní sál, který nově díky zasunovacím sedadlům nabídne až 1000 míst, se tak rozroste o dalších 200.

„Do hlavního velkého sálu bude vložen malý sál, taková jakoby menší krabice od bot (Velké kino má již od dob svého vybudování tvar krabice od bot, tato podoba je chráněna i památkáři, pozn. red.) a tam bude menší sál asi pro 200 lidí,“ vysvětlil vedoucí oddělení prostorového plánování města Zlín Ivo Tuček.

Podle něj budou v tomto sále probíhat alternativní události jako například konference, besedy, prezentace a další aktivity.

„Tím se doplní běžný denní provoz kina, což v současném kině chybí,“ připomněl Ivo Tuček.

„Pochopili jsme budovu kina jako instituci, nejen jako bednu na koncerty. Na našem návrhu pracoval celý tým lidí. Architekti i lidé, se kterými jsme řešili provoz kina a jeho využití. Provedli jsme také analýzu kulturních stánků ve Zlíně a jeho okolí a zjistili jsme, že takové zařízení zde chybí,“ uvedl jednatel Architektonického ateliéru re:architekti Ondřej Synek.

„Naší prioritou bylo celoroční fungování kina. Chtěli jsme plnohodnotné zařízení, které by bylo více využíváno a navštěvováno. Současně chceme, aby rekonstrukce měla ekonomicky smysl,“ doplnil zlínský primátor Jiří Korec.

Památkově chráněná budova Velkého kina prošla od svého vzniku v roce 1932 řadou přestaveb, během kterých se postupně zmenšila její kapacita z původních více než 2500 míst na méně než tisíc. Stavba je unikátní díky své svařované ocelové konstrukci, použité v takovém rozsahu vůbec poprvé na území tehdejšího Československa.

Velké kino bylo staticky dimenzováno jako stavba provizorní. Budova utrpěla několik zásahů při bombardování Zlína na sklonku druhé světové války. Během pozdějších přestaveb bylo neúměrně zvýšeno zatížení nosné konstrukce, do které bylo navíc neodborně zasahováno. V důsledku těchto okolností bylo kino v roce 2016 na základě odborného statického posudku uzavřeno.