Coby myslivec s ní po boku vyráží do honiteb. Aby ji mohl brát s sebou, musí s ní absolvovat řadu předepsaných zkoušek.

„Je to celkem náročné. Aby pes mohl být chovný, musí zvládnout třeba podzimní, všestranné či lovecké zkoušky, což je nutné pro loveckou upotřebitelnost. Mimo jiné musí prokázat odpovídající hlasitost,“ říká Bohumil Pospíšil.

K chovu plemene německý křepelák jej inspiroval jeho švagr.

„Hlavně ten jeho poslední pes byl fantastický. Rozhodl jsem proto v této tradici s ním pokračovat. Honey je moje třetí fenka,“ podotýká.

Tu první si koupil v Zašové, stářím ovšem pošla ve třinácti letech. V pořadí druhá měla zdravotní problémy, konkrétně srostlé obratle. Nabídl ji proto jiným chovatelům, s nimiž je dodnes v kontaktu.

„Když jsem se s ní loučil, i slzička ukápla. Ale má se u nich dobře, jsou to mladí lidé, nemají děti, tak se fence maximálně věnují. Na Vánoce si od té doby vzájemně posíláme blahopřání. S fenkou jsem se viděl od té doby dvakrát,“ usmívá se Bohumil Pospíšil.

Se svou nynější fenkou se také zúčastnil desátého ročníku Klubové výstavy německých křepeláků 2018, která se o víkendu konala na hřišti právě v Netčicích.

Přihlášených bylo zhruba 130 psů, lidé se sjeli z různých koutů republiky. Psy hodnotil například i rozhodčí z Polska.

„Každé plemeno psa má své standardy, jak by měl vypadat, jakou by měl mít výšku, srst, barvu oka či třeba chůzi,“ doplnil za pořadatele Vlastimil Pluhař. (jk)