Ten má v následujících měsících během příštího roku zjistit podobu areálu a jeho jednotlivých objektů k době jejich dokončení v roce 1897, jakými stavebními úpravami následně areál prošel či jaké autentické dobové prvky se v něm dochovaly.

„Za účelem určení původní povrchové úpravy a barevnosti obvodového pláště areálu i stěn interiéru budou v rámci tohoto průzkumu také zmapovány například fasádní omítky, či dveřní a okenní výplně,“ prozradila Michaela Tesařová, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

#clanek|5231051# 

Od stavebně-technického průzkumu si ÚZSVM mimo jiné slibuje získání informací o aktuálním technickém stavu jednotlivých konstrukcí v areálu bývalé věznice. Cena za oba dva průzkumy má včetně DPH přesáhnout dva miliony korun.

Co se chystá dál?

„Dalšími kroky k záchraně této historicky cenné památky pak budou archeologický průzkum, příprava dokumentace pro územní rozhodnutí, stavební povolení, dokumentace pro provedení stavby a samotná rekonstrukce. ÚZSVM se veškeré práce snaží maximálně urychlit, nicméně je třeba respektovat všechny předpisy i s ohledem na to, že se jedná o významnou kulturní památku,“ dodala Michaela Tesařová.

Už nyní je jisté, že do archeologického průzkumu nebude nijak zasahovat Slovácké muzeum. Důvodem k tomu, je podle jeho historika Pavla Portla to, že v případě bývalé věznice jde o novodobou archeologii.

#clanek|5229105# 

„Tam se to týká konce 19. a začátku 20. století. Před stavbou věznice se v těch místech nacházelo pastvisko. Tehdy to byl okraj města. Oblast, kde se nachází současné Palackého náměstí, byla prostorem za bývalými hradbami. Město se do těchto míst začalo rozšiřovat až poté, co došlo ke zboření hradeb,“ upřesnil Pavel Portl.

Situaci kolem neblaze proslulého kriminálu bedlivě sleduje Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti, spolek MEMORIA.

„Zatím jsme spokojeni s tím, jak tu práci ÚZSVM dělá, včetně dodržování harmonogramu, což je skvělé. Soustřeďujeme se ale spíše na rovinu toho Muzea totality. MEMORIA se totiž účastní pracovní skupiny, řízené Moravským zemským muzeem, která je Ministerstvem kultury pověřená připravovat obsah Muzea totality,“ doplnila Anna Stránská z MEMORIE.

Historie uherskohradišťské věznice
Justiční palác s věznicí v Uherském Hradišti vybudovali v letech 1891 – 1897. První političtí vězni trávili v tamních celách své tresty už v počátcích československé republiky, poté její prostory poznala řada protinacistických odbojářů. Její historie pokračovala po 2. světové válce, kdy se stala místem retribučních lidových soudů a následných poprav.
Procesy po roce 1948 se zase dotkly desítek lidí z řad politické opozice, včetně mnoha nevinných. Věznice přestala fungovat v roce 1960, kdy se přiléhající krajský soud přesunul z Uherského Hradiště do Brna a okresní soud do budovy okresního národního výboru. Část justičního areálu poté sloužila správě SNB.
Od 90. let 20. století se na její opravu hledají prostředky. Budovy se pokusila od ministerstva spravedlnosti získat zpět hradišťská radnice, ale neúspěšně. Věznici donedávna spravoval Okresní soud Uherské Hradiště, který jeho část doposud využívá k uskladnění spisů. Na základě Memoranda podepsaného sedmi stranami však přešlo hospodaření s věznicí pod stát, který v únoru roku 2020 začal s přípravnými pracemi na opravě areálu.