„Nového papeže jsme již oslovili. Písemnou pozvánku mu předal jak kardinál Dominik Duka, tak prezident Miloš Zeman i zástupci Zlínského kraje. Očekáváme, že papež se k pozvání vyjádří po Velikonocích," sdělil hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák.

Podle jeho mínění je pravděpodobné, že papež na Velehrad zavítá. Proto se na letošní jubileum intenzivně připravují nejen ve Velehradě, ale v celém Zlínském kraji.

Hlavní slavnosti se budou konat ve svátečních dnech 4. a 5. července, kdy bývají Dny lidí dobré vůle. Předběžný program oslav slibuje mezinárodní hvězdy hudebního nebe z Itálie a Ruska, ale také české umělce. Návštěvníkům se představí Filharmonie Bohuslava Martinů, Hradišťan a další.

„V průběhu celého roku se bude konat řada doprovodných akcí, jako jsou přednášky, výstavy a konference," sdělil vedoucí odboru kultury Pavel Macura.

Akci bude provázet řada bezpečnostních opatření. Posílí sbory hasičů a policistů, zajištěna bude zdravotní péče a dostatek parkovacích míst. Hlavní večerní koncert bude v přímém přenosu odvysílán na stanici Radiožurnál.

„Každý bude chtít vidět novou hlavu církve, a pokud papež přijede, předběžně počítáme až se 150 tisíci návštěvníky," poznamenal starosta Velehradu Stanislav Gregůrek.

V době konání oslav bude na Velehradě fungovat kyvadlová doprava. „Doufáme, že návštěvníci cyrilometodějských oslav na Velehradě i mnoha doprovodných akcí ve Zlínském kraji si uvědomí, že věrozvěsti zasáhli do mnoha oblastí všedního života," řekl koordinátor Josef Kořenek.

Generální vikář olomouckého arcibiskupství Josef Nuzík si od události slibuje propojení Východu a Západu. „Snad si lidé uvědomí, že jsou v naší zemi místa, která mají významný poutní charakter a kde se mohou zamyslet nad smyslem svého bytí," shrnul.

Slovanští apoštolové ve filmu

Příběh soluňských věrozvěstů Konstantina a Metoděje se letos dočká také převedení na stříbrné plátno. Režisérským cílem Petra Nikolaeva je natočit čtyřdílnou dokumentárně dramatickou sérii mapující počátky dějin našeho státu a zároveň celovečerní film Cyril a Metoděj Apoštolové Slovanů. Naučně dobrodružné snímky se natáčejí krom území České republiky také v Turecku, Itálii a na Kypru. Záštitu nad projektem osobně převzaly hlavy obou církví kardinál Dominik Duka a Vladyka Kryštof, metropolita pravoslavné církve v Čechách a na Slovensku.

Věrozvěstové Moravu posílili

ROZHOVOR/ Důsledky mise popisuje Zdeněk Pokluda

Cyril a Metoděj vynaložili obrovskou energii, aby k nám přinesli kulturní a civilizační hodnoty Východu, myslí si známý zlínský historik a archivář Zdeněk Pokluda.

Jaký dopad měl příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu jako stát?

Příchodem Cyrila a Metoděje se výrazně posílilo postavení Velké Moravy. Přiřadila se tím ke křesťanským státům jako rovnocenný partner. Pro život tehdejších lidí bylo klíčové, že křesťanské náboženství se mohlo šířit srozumitelným slovanským jazykem.

Můžete nastínit přínos věrozvěstů pro politický vývoj země? Už dříve přece na naše území přicházeli katoličtí mniši, kteří zde šířili křesťanství v jazyce místních kmenů.

Dříve sem pronikali křesťanští kněží ze západní Evropy. Příchod Cyrila a Metoděje z Byzance pro ně byl konkurencí. Velká Morava tím demonstrovala politickou samostatnost a rovnováhu mezi tehdejšími velmocemi západní Franckou říší, která leží na území dnešního Německa, a východní Byzantskou říší, rozkládající se na území dnešního Turecka.

Docházelo později k věroučným problémům s katolickou církví? Nynější oslavy organizuje právě katolická církev. Jde o zajímavou skutečnost, kterou si dnes lidé patrně ani neuvědomují.

Slovanský bohoslužebný jazyk se stal už po Metodějově smrti terčem útoků ze strany římské církve. V důsledku toho z Velké Moravy zanedlouho vymizel a byl zcela nahrazen latinou. Avšak je dlužno dodat, že katolická církev po celá staletí uctívala bratry Cyrila a Metoděje jako své svaté.

Jaký je podle vás kulturní přesah církevního učení a působení věrozvěstů? Dochoval se do dnešních dnů?

Působení Cyrila a Metoděje zanechalo trvalou stopu. V paměti národa zůstaly kulturní hodnoty, které později navázaly na mimořádnou vyzrálost liturgie staroslověnského jazyka. Tato liturgie nebyla nikdy zcela zapomenuta. Vracely se k ní některé kláštery za Přemyslovců a za Karla IV.

Přesahem do dneška je vědomí, že oba misionáři vykonali obrovskou práci, aby lidem usnadnili dorozumívání a poznávání kulturních a civilizačních hodnot křesťanství. (zoe)