Úřad práce už tak nově nemůže vyškrtnout z evidence nezaměstnaného, který veřejnou službu odmítne. Výkonem veřejné služby prošlo jen na Kroměřížsku celkem 458 nezaměstnaných.

„Aktuální stav nezaměstnaných, kteří jsou nyní ve výkonu veřejné služby nelze s přesností určit. Většinou se však jedná o třetinu lidí z celkového počtu," poznamenala mluvčí krajského Úřadu práce Zlín Miriam Majdyšová.

Podle verdiktu soudu mají ve stávajícím systému paradoxně lepší podmínky odsouzení na veřejně prospěšných pracích: těm totiž stát garantuje nárok na odměnu, což nezaměstnaní na veřejných službách nemají.

Dalo by se tak říci, že veřejnou službu vykonávali pod pohrůžkou vyřazení z evidence a ztrátě zabezpečení v nezaměstnanosti, což se podle soudců neshoduje s celou řadou ustanovení Listiny základních práv a svobod.

A s rozhodnutím Ústavního soudu se ztotožňuje také vedení většiny obcí z kroměřížského regionu. Například pravčický starosta Jaroslav Šašek v obci veřejné služby ani nevyužíval: sice měl připravený plán, ale nakonec si vystačil s vlastními lidmi.

„Myslím, že pro spoustu z nich to bylo opravdu diskriminační. Lidé, kteří nedobrovolně přišli o práci a jsou na tom psychicky špatně, byli nuceni chodit nedobrovolně a s vestou dělat různé práce. Je to jako vězení, jsem rád, že soud takhle rozhodl," řekl Deníku Šašek.

Sám starosta momentálně na obci zaměstnává čtyřiapadesáti­letého muže, který nedobrovolně přišel o práci. Pro lidi po padesátce je pak těžké sehnat zaměstnání, pro firmy jsou totiž méně zajímaví.

„Skončil na úřadu práce a psychicky na tom byl špatně. Zaměstnali jsme ho a nyní pomáhá při zajišťování chodu obce. Spokojené jsou obě strany, já i on. Nejsme schopni mu nabídnout enormně vysoký plat, ale přesto je rád, že má práci," vysvětlil starosta.

Také v Hulíně působilo ve veřejné službě několik nezaměstnaných, kteří se podíleli především na úklidu a údržbě města.

„Měli jsme zde několik pracovníků, kteří se průběžně střídali. Zatím jsme se nedočkali žádného oficiálního stanoviska, takže jsme je upozornili na to, že výkon veřejné služby je dobrovolný. Tím to pro nás v podstatě končí," řekl tamní starosta Roman Hoza.

S prací a přístupem lidí byl prý spokojený, s rozhodnutím Ústavního soudu ale souhlasí.

„Myslím, že jeho výrok má logiku a je správný. I nadále ale budeme využívat posilu veřejně prospěšných prací, i když těch lidí moc nemáme, jen přibližně tři," podotkl Hoza.

Starostka Chropyně Věra Sigmundová byla podle svých slov s výkonem veřejné služby velmi spokojená. Tato pracovní síla tak bude ve městě hodně chybět. V průměru tam na veřejnou službu chodila přibližně desítka lidí.

„Měli jsme několik obyvatel ve výkonu veřejné služby a byly s nimi velmi dobré zkušenosti. Zajišťovali údržbu města, bude to velmi citelný výpadek," krčí rameny Sigmundová.

Podle ní lidé situaci kolem zrušení veřejné služby samozřejmě sledují, je tedy otázkou času, kdy s prací skončí. „Mám signály, že už o změně dobře vědí," uzavřela chropyňská starostka.