Povodně, které před deseti lety zasáhly značnou část Zlínského kraje a Moravy vůbec, byly podle odborníků opravdu jedinečné. „Současně spadlo jak na Jeseníky, tak na Beskydy zhruba šestkrát větší množství srážek, než je dlouhodobý průměr. Došlo tak najednou k rozvodnění v povodí Moravy i Bečvy a srážce těchto dvou povodňových vln,“ popisovala tehdejší situaci Soukalová. Značně se v červenci 1997 zvedly také průtoky řek, například na řece Moravě v Kroměříži až dvacetkrát z průměrných 51 metrů krychlových za sekundu na celých 1034.

Srovnatelná kalamita se na území Moravy podle brněnské hydroložky odehrála přesně sto let před tím, v roce 1897. Znovu se však záplavy podobného rozsahu mohou opakovat mnohem dřív. „To dokazují třeba dvě stoleté vody, které se vyskytly během jednoho roku na Dyji, a dvě padesátileté vody loni v Kroměříži a Spytihněvi,“ podotkla.

Klimatické změny možná způsobí další záplavy, podle Povodí Moravy by však škody byly mnohem menší

Záplavy v roce 1997 si vyžádaly celkem padesát životů a škody činily více než šedesát miliard. Povodí Moravy však tvrdí, že nyní by byly ztráty minimální. „Dvě povodně nikdy nejsou stejné a nemůžeme je tedy srovnávat, ale jsme dobře připraveni, takže škody na majetku i lidském zdraví by byly nepatrné,“ sdělil ředitel pro správu povodí Antonín Tůma.

Jako brzda povodňové vlny má působit řízený rozliv. „Voda se sice rozlije, ale jen v neobydlených oblastech, kupříkladu v údolní nivě Litovelského Pomoraví. Navíc šly hodně dopředu informační technologie pro vyrozumění občanů i pro sledování počasí. Co se může stát, víme asi jeden a půl dne předem,“ vysvětloval Tůma.

Vcelku optimisticky se dívá do budoucnosti také bývalý starosta Otrokovic, které byly v roce devadesát sedm nejpostiženější obcí regionu. „Kdyby to bylo stejné i horší, zvládneme to. Po těch zkušenostech si věříme a především občané věří nám,“ zdůraznil Stanislav Mišák, který je teď náměstkem hejtmana Zlínského kraje.