„Dva nové posedy nám na jaře rozřezali a spálili. Posed má přitom pořizovací hodnotu až deset tisíc korun,“ postěžoval si předseda zlínského mysliveckého sdružení Stráž Zdeněk Kadlčík.

Lov ze země přitom není přípustný z důvodu možného ohrožení lidí. „Nedá se téměř provést. Střela má smrtící účinek tři až pět kilometrů. Musíme tedy vědět, že jde kulka do svahu, což je při střelbě ze země problém,“ vysvětlil místopředseda organizace Ladislav Hrbáček.

Podle vršavských myslivců je odlov v této lokalitě velmi náročný. „Chodci a cyklisté se v lese pohybují ještě o půlnoci. Z tohoto hlediska je to velmi nebezpečné,“ poznamenal Kadlčík. Přesto se však v této oblasti odloví asi šedesát kusů prasat ročně.

Obavy veřejnosti z divočáků jsou prý mnohdy přehnané. „Normálně nebezpeční nejsou, lidem uhnou. Jen když jsou zranění, například sražení autem, nebo když chrání mladé, jsou útoční,“ podotkl Kadlčík.

Podle něj by proto Zlíňané neměli v této době chodit do hustých lesních porostů. V nich se totiž přes den zdržuje bechyně se svými mláďaty. „Vítaným hostem není ani volně pobíhající pejsek. Narušuje nejen klid prasečí rodiny, ale ohrožuje také svůj život,“ podotkl.

Pokud se lidem stane, že se setkají s agresivním divočákem, měli by z místa opatrně vycouvat. „Nejlepší obranou je vylézt na strom,“ usmál se Hrbáček.

Vršavští myslivci také upozorňují občany, aby nebrali do rukou zdánlivě opuštěná mláďata srnčí, dančí ani drobné zvěře. Jejich matky jsou totiž v každém případě nablízku. „Pach člověka odsoudí mládě ke smrti hladem, matka jej opustí,“ zdůraznil Kadlčík.

Narušiteli lesního pořádku jsou také motorkáři. „Ruší lesní klid a v tomto období také vývin nových přírůstků,“ dodal nakonec.