Jejich počet se v poslední době navíc stále zvyšuje.

„Je to zřejmě dáno dobou po covidu-19, energetickou krizí a podobně,“ uvedl mluvčí zlínské radnice Tomáš Melzer s tím, že se jedná převážně o osoby s psychiatrickými diagnózami, tedy s duševním onemocněním, a také závislostmi – ať už na alkoholu či drogách.

Sloni ve zlínské zoologické zahradě Lešná, 11. srpna 2022
Velká oslava ve zlínské zoo: 20 let chovu slonů a druhé narozeniny slůněte

Někteří lidé bez domova v ulicích krajského města navíc pravidelně zaměstnávají zlínské strážníky.

Jedním z posledních případů je třeba jednašedesátiletá žena bez domova s bohatou trestní i přestupkovou minulostí, která se s 2,6 promile alkoholu v krvi promenádovala středem frekventované silnice nedaleko centra Zlína. Výjimkou nejsou ani potyčky podnapilých osob v centru města.

Lavičky na náměstí Míru

Na chování a pohyb některých bezdomovců v centru města si Zlíňané stěžují.

„V poslední době je jich čím dál více. V podstatě kompletně obsadili lavičky na náměstí Míru, často je vídám v nedalekém parku i u nádraží,“ komentoval Stanislav Tesař.

Stížnosti registrují i na radnici.

Městská policie Zlín. Ilustrační foto
Opilá žena se ve Zlíně procházela středem silnice, skončila na záchytce

„Občasnou stížnost od občanů evidujeme, taktéž v terénu se sociální kurátorka se stížnostmi od občanů při své práci setkává,“ připustil mluvčí.

Radnice má však svázané ruce.

„Město vyvíjí aktivitu směrem k bezpečnostní komisi Svazu měst a obcí a Ministerstvu vnitra ČR, aby se do rukou měst dalo více pravomocí v oblasti řešení nepřizpůsobivých občanů,“ dodal Tomáš Melzer.

Se začleněním lidí bez domova zpátky do běžného života napomáhá zmíněná sociální kurátorka.

„Při výkonu své činnosti spolupracuje s Městskou policií ve Zlíně. Provádí depistáž (cílené vyhledávání, pozn. red.), mapování v terénu, kde se osoby bez přístřeší zdržují, nabízí jim spolupráci s odborem sociálních věcí,“ uvedl mluvčí.

Kurátorka lidem bez domova dále nabízí kupříkladu pomoc při vyřízení občanského průkazu či dávek na Úřadu práce.

„Dále pokud jsou volné kapacity nabízí ubytování (ubytovny, azylové domy), nabídku potravinové pomoci, řešení dluhové problematiky či řešení závislostí,“ dodal Melzer.

Čunkova metoda ve Vsetíně

Problém s lidmi bez domova vzbudil emoce ve Vsetíně

Několik týdnů přebývali bezdomovci v přístřešcích na staveništi za sportovní halou v zanádražním prostoru Na Lapači ve Vsetíně.

Stěžovali si na ně návštěvníci přilehlých sportovišť, kolemjdoucí i dělníci na stavbě. Přístřešky, kde se zdržovali, však byly na žádost starosty Jiřího Čunka strženy.

Problém s bezdomovci vyřešen, nebo odsunut? Čunek jim zboural přístřešek
Čunek strhl bezdomovcům přístřešek. Problém ale nevyřešil, vědí lidé ze Vsetína

„Bezdomovci, kteří obsadili skladové prostory, budili veřejné pohoršení a zhoršovali bezpečnostní situaci v prostoru stavby. Náhoda tomu chtěla, že při mé kontrole byli na místě přítomni pracovníci firmy PORR s technikou. Na základě mé žádosti přístřešky za 20 minut strhli. Tím jsme odstranili havarijní stav a vyřešili problém s bezpečností Na Lapači,“ vyjádřil se starosta Jiří Čunek.

Problém se nevyřešil

Na facebookových stránkách města Vsetína se to však neobešlo bez odezvy. Část diskutujících bourání kvituje, jiní postup starosty kritizují. Tvrdí, že problém s bezdomovci se tím nevyřešil. Obyvatelé přístřešků se totiž jen přesunuli, a to pod most k parkovišti pod nadjezdem.

„Zboření přístřešku problém nevyřeší, lidé se pouze přesunou jinam,“ potvrdil Miroslav Ildža, ředitel organizace Elim Vsetín, která ve městě provozuje azylový dům, noclehárnu a denní centrum.

„Problematika bezdomovectví se nedá vyřešit za měsíc ani rok. Ti lidé mají závislosti, dluhy, stojí na úplném okraji společnosti. Je to běh na dlouhou trať. A někteří žijí tímto způsobem dobrovolně a nehodlají na něm nic měnit,“ konstatoval Miroslav Ildža.

Ve Vsetíně je zhruba čtyřicítka lidí bez domova, 30 mužů a 10 žen, kteří využívají denní centrum a terénní program. V azylovém domě bydlí dalších 36 osob, ostatní přežívají venku.