Ten čelil obvinění z nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů.
Drogu známou jako pervitin měl Daniel Hrůša podle obžaloby vyrábět ve svém voze od prosince 2005 do poloviny letošního února. Následně ji pak daroval minimálně šesti osobám na Kroměřížsku, a to ve více než třiceti dávkách.

Výrobu Hrůša při výpovědi přiznal, netajil ani to, že jej poskytl dalším lidem.
„Prodej pervitinu nebyl zdrojem mé obživy, nikdy jsem ho ani nikomu nenabízel. Vždy si o něj zájemci sami říkali,“ upozornil ale obžalovaný před soudem.

Odsouzený se musí podrobit léčbě závislosti, odklad trestu činí čtyři roky

To potvrdili také svědci, kteří včera u soudu vypovídali. „Vozil jsem mu dřevo. Když mi chtěl dát peníze, řekl jsem si raději o pervitin,“ řekl například dvacetiletý Tomáš Borek.

Bezplatnou kamarádskou výpomoc přiznal také třiadvacetiletý Pavel Čech. „Znám obžalovaného celkem dlouho a slyšel jsem, že pervitin vyrábí. Párkrát jsem ho od něj taky zadarmo dostal,“ sdělil Čech.
Sám obžalovaný připustil, že drogu nějakou dobu užíval také. „Jak často to bylo, ale nedokážu říct. Nyní už ho ale čtyři měsíce neberu,“ dušoval se obžalovaný.

O synově abstinenci mluvil také otec pachatele, osmačtyřicetiletý Milan Hrůša. „Věděl jsem, že drogu vaříval a několikrát jsem to osobně hlásil na policii, nesouhlasil jsem s tím,“ přiznal Hrůša.

Podle něj však syn už minimálně tři měsíce pervitin nevyrábí. „Chtěl jsem, aby se zařadil do normálního života, tak jsem mu nabídl práci. Bere ji od té doby zodpovědně a zajímá se o ni, což se dřív nestávalo,“ vzpomínal Hrůša starší.

Potvrdil také synův zájem o svého nezletilého potomka, kterého má s manželkou v péči. „Každou sobotu ho navštěvuje. Myslím si, že má velkou šanci na nápravu, určitě bude ale nutná léčba, byť jen ambulantní,“ mínil otec obžalovaného.

K jeho názoru se nakonec přiklonila také soudkyně Radana Macháňová Laštůvková, přestože uznala Daniela Hrůšu vinným v žalovaných skutcích.
„Odsuzuje se proto k trestu odnětí svobody na dva a půl roku s podmínečným odkladem na čtyři roky, a to za dohledu probačního úředníka. Také mu soud ukládá povinnost léčby,“ rozhodla Macháňová Laštůvková. Obě strany se vzdaly práva na odvolání, rozsudek tak nabyl právní moci.

VÍCE ZPRÁV Z REGIONU ČTĚTE ZDE