Jsou ale i tací, kteří jsou spíše na druhé straně finančního pole, a to jsou lidé předlužení. Ti stále více zjišťují, že svou těžkou situaci přestávají zvládat, musí se potýkat s existenčními problémy a neustále se obávat o blízkou budoucnost.

Přitom z médií se právě v období před svátky přímo chrlí reklamy, které lidi vyzývají, aby se zadlužovali, brali si půjčky či dárky pod stromeček nakoupili na splátky. Stane se pak velmi snadno, že člověk nerozvážně nakoupí, nedomyslí, zda bude mít další rok či dva (někdy i déle) moci ukrajovat ze svých příjmů mnohdy i několikatisícové splátky, a tak vánoční veselí a radost z drahých dárků může velmi snadno za pár měsíců vystřídat bezmoc, zoufalství, strach či dokonce ztráta majetku.

To vše jsou důsledky nezvládnutých dluhů. Beznaděj těch, kteří denně ze schránky vytahují upomínky, výzvy k zaplacení či dokonce obsílky, pak často končí neradostnou návštěvou exekutora.

I v takové situaci, které je ovšem nejlepší předejít, ale stále existuje řešení.

Nabízí je i společnost zabývající se oddlužením, pro niž pracuje zlínský finanční poradce Milan Vozár.

Mnoho lidí neví, jak mají svou situaci s dluhy řešit, nevědí, že existuje zákonný způsob, jak se vymanit ze situace, kdy exekutoři doslova „stojí" na prahu jejich domácnosti. Mohl byste jej přiblížit? Poradit lidem, kteří se v takové situaci nacházejí?

Určitě by tito lidé měli navštívit bezplatnou poradnu, jako je třeba i ta naše, ve které se zabýváme krizovým servisem ve finanční tísni těchto občanů. Zde společně probereme jejich situaci a nabídneme jim možnosti řešení. Poradíme, jaký je postup a co je potřeba zařídit, jaké dokumenty a doklady budou nutné k podání návrhu na povolení oddlužení.

Co je to insolvence? Mohl byste to vysvětlit?

Insolvence je zákonná možnost oddlužení pro fyzické osoby nepodnikatele dle insolvenčního zákona.

Jaké jsou pro obyčejného člověka výhody insolvenčního řízení?

Pokud je dlužník v platební neschopnosti nebo dokonce již v exekuci, samotným podáním insolvenčního návrhu na soud dojde k zastavení exekučních výkonů, penále a pokut.

Jak dlouho trvá vypracování tohoto návrhu a podání na soud?

Pokud má klient kompletní dokumentaci potřebnou k vypracování návrhu, je možno tento návrh zpracovat i během jednoho dne.

Je člověk sám schopen zkompletovat a připravit návrh podání na insolvenční řízení, či byste doporučil poradenskou firmu, jako je ta vaše?

Zpracování insolvenčního návrhu k podání ke krajskému soudu je velmi náročné. Klient by se měl vždy obrátit na odborného poradce nebo společnost, která se odlužením zabývá. Tyto společnosti poskytnou kromě zpracování návrhu také právní a poradenský servis až do doby povolení oddlužení soudem.

Odkdy již takzvaně na dlužníka věřitelé „nemohou"?

Dlužník se dostává do ochrany před věřiteli, tedy i výkonem exekuce, momentem podání insolvenčního návrhu na příslušný soud. Ten následně, jakmile oddlužení povolí, vyzve věřitele, aby se do insolvenčního řízení přihlásili se svými pohledávkami s tím, že nepřihlášené pohledávky v daném termínu od povolení oddlužení zanikají. Soud následně rozhodne o způsobu oddlužení buď prodejem majetkové podstaty, nebo plněním splátkového kalendáře.

Jaká je doba trvání pro úplné oddlužení?

Pro úplné oddlužení se stanovuje maximální doba 5 let. Po celou tuto dobu musí dlužník pravidelně splácet částku, která mu bude určena, přičemž dlužník musí být schopen za tuto dobu splatit alespoň 30 % ze svých závazků. Poté, co uplyne zákonná pětiletá lhůta, je člověk oddlužen a bez dalších závazků.

Co byste lidem, kteří nezvládají splácet své závazky, poradil?

Poradil bych jim, aby se nebáli svou situaci řešit a neodkládali tyto věci až do doby, než budou muset třeba prožít návštěvu exekutora. Rozhodně jim přeji, aby zdárně ukončili své starosti s dluhy.

Příběhy ze života našich čtenářů

FILIP: Bez práce, bez peněz a s dluhy na krku se ocitl teprve dvacetiletý mladík z Otrokovic, říkejme mu třeba Filip. Dostudovaný středoškolák po dovršení osmnácti let odešel z dětského domova. Chvíli se po svém protloukal životem, přičemž si nadělal dluhy: neplatil účet za mobilní telefon, odpad či pokuty za jízdu načerno v městské hromadné dopravě.

Po nějaký čas nastřádané druhy neřešil. Když se dostal do takzvaného domu na půli cesty, který poskytuje azyl pro mladé lidi v problémech, začaly mu na tuto adresu přicházet exekuční upomínky.

„Filipovu situaci jsme vyřešili tak, že jsme požádali o odklad exekucí na půl roku. Věřitelům, kteří k ní ještě nesáhli, jsme zaslali informační dopis. Žádali jsme v něm o oddálení vymáhání peněz do té doby, než si najde zaměstnání," líčí postup terénní pracovník Samaritánu Ondřej Prchlík.

U některých věřitelů podle něj získali odklad vymáhání exekuce alespoň na půl roku, u jiných ovšem ne.

„Pomáhali jsme Filipovi hledat zaměstnání. Do té doby, než si jej našel, jsme zvažovali alternativu vyhlášení jeho osobního bankrotu," popisuje Prchlík. K tomu ale nakonec na přání Filipa nesáhli. Případ Filipa ale nakonec skončil dobře. Našel si práci a s věřiteli se domluvil na srážkách z příjmu.

MARTINA: Paní, říkejme jí třeba Martina, je rozvedená a právě pobývá s jedním dítětem na mateřské dovolené. Samoživitelku ale jednoho dne překvapí exekutor klepající na dveře jejího bytu, který po ní požadoval uhrazení dluhu ve výši asi sto dvaceti šesti tisíc korun za jejího manžela. Jinak je prý nucen přistoupit k exekuci jejího majetku. Paní Martina je však už nějakou dobu rozvedená a doposud žila v přesvědčení, že exmanžel řádně platí dluh ještě z doby jejich manželství a splácení dle podepsané smlouvy s ní nikterak nesouvisí.

„Dluhy vzniklé za doby manželství jsou společným majetkem a nezanikají ani po rozvodu. Zákon říká, že je jedno, kdo částku bude hradit a v jaké míře. Jeden z manželů nebo oba musejí platit," říká k problému, do kterého se paní Martina dostala, Ondřej Prchlík, terénní pracovník Dluhového poradenství Samaritán. Právě na něj se samoživitelka obrátila v nelehké situaci o pomoc.

„Pověřeného exekutora jsme informovali o tom, že se žena nachází v přechodné situaci, která neumožňuje hradit exekuci. V návrhu jsme žádali o odklad výkonu exekuce do doby, než se situace zlepší," líčí postup, kterým ženu vytahovali z potíží, terénní pracovník Samaritánu Ondřej Prchlík. Platební neschopnost úředníci umožnili do dne, než opět nastoupí do práce a začne si vydělávat. (jk)

Zlínský exekutor Martin Růžička v rozhovoru pro Deník říká:

Lidé by měli používat selský rozum a na některé věci si prostě nechat zajít chuť

Ilustrační foto.Když už člověk dluhy nezvládne, zpravidla se v konečné fázi setká s exekutorem. Není to nic příjemného, ale ani tak to neznamená, že by člověk přišel nutně o majetek či střechu nad hlavou. „Sedmdesát procent vymožených pohledávek se daří vyřešit splátkami," říká pro Deník exekutor Martin Růžička.

Kolik exekucí řešíte ve Zlíně a Zlínském kraji?

Ročně řešíme zhruba deset tisíc exekucí, kdy na oblast Zlínského kraje připadá zhruba jedna čtvrtina těchto případů.

Je exekuce řešením problému, dá se exekucím předejít?

Exekuci se dá vždy předejít. A to zejména plněním svých závazků, popř. dohodou s věřitelem. Hlavním problémem ovšem zůstává to, že drtivá většina dlužníků se dostala do exekučního řízení svou nerozvážností. Přecenili totiž své očekávané příjmy a reálnou ekonomickou situaci. Podlehli reklamě, nepočítali se ztrátou zaměstnání. Obecně se dá říct, že pokušení žít na dluh je pro některé příliš silné.

Mají občané v exekuci možnost se s exekutory domluvit?

Přes 70 procent vymožených pohledávek v rámci exekučního řízení končí splátkovým kalendářem. Naším cílem není připravit dlužníka o majetek, ale vymoci dluh. Vždy postupujeme výlučně zákonným způsobem. Dodržujeme korektní přístup a pravidla slušného chování. Bez výjimky.

Jaký máte názor na oddlužení občanů insolvenční řízení?

Přijatá úprava vznikla na objednávku velkých věřitelů. Zjistili totiž, že je pro ně v součtu výhodnější získat jistých 30 % pohledávky a zbytek odpustit. Přesto se domnívám, že celá věc stojí na pochybných etických východiscích. Ale jak říkám, prvotní bylo ekonomické hledisko, nikoliv politické rozhodnutí nebo láska k dlužníkovi.

Dokáže exekutor pomoci občanům v této pro ně těžké životní situaci? Jakým způsobem?

Pokud je situace alespoň trochu řešitelná, vždy preferujeme dohodu o splátkách. Na druhou stranu je třeba se vžít i do kůže věřitele, který dost často kvůli svým dlužníkům není schopen splácet své závazky. Mám mnoho takových případů, kdy se dlužník směje v drahém automobilu a věřitel má plnou hlavu problémů, čím např. zaplatit svým zaměstnancům.

Co byste lidem, kteří nezvládají splácet své závazky, jako odborník poradil?

Aby byli realističtí ve svých očekáváních a nehnali svou potenciální schopnost splácení dluhů na samotné ostří nože. Vždy může přijít příjmový výpadek nebo nemoc. Mohou pak následně přivést svou rodinu do velkých problémů, které roztočí nepříjemnou spirálu. Někdy je lepší použít obyčejný selský rozum a na některé věci si jednoduše nechat zajít chuť.(zav)

Deník se ptá: Co si myslíte o exekutorech?

Exekutoři - ilustrační fotoOldřich Stavěla, 73 let, Frýdek/Vsetín, důchodce: Mě se to nedotýká, ale myslím, že lidé by měli zvážit, na co mají peníze a na co ne. Pak by nikdo nemusel řešit exekutory.

Jana Kubicová, 37 let, foukačka baněk, Vsetín: Nemám s nimi žádnou zkušenost, takže to nedokážu posoudit. Nikdy se mě to nedotklo, protože nemám dluhy.

Vlastimil Chybík, 29 let, operátor, Huštěnovice: „Každá práce trvá tak dlouho, kolik je na ni k dispozici času." Cyril Northcote Parkinson.

Jiří Miloš, 26 let, student, Dolní Němčí: To sotva můžu ohodnotit, protože žádného neznám a ani s nimi nemám zkušenosti. Naštěstí.

Zdenka Pospíšilová, 30 let, mat. dovolená, Kroměříž: Myslím, si exekutoři jsou zlí. Je pravda, že na některé je to třeba, ale je také spousta lidí, kteří jsou v tom nevinně a to oni nerozlišují.

Marie Komárková, 60 let, důchodkyně, Kroměříž: Jsou potřeba, ale měli by se naučit rozlišovat. Neměli by také brát majetek cizích lidí. Když někdo dluží, ať mu seberou ten jeho.

Petr Kobilík, OSVČ, 29 let, Hvozdná: Chápu, že dělají svou práci. Osobně bych ji ale dělat nemohl a jsem rád, že jsem se s nimi nesetkal.

Gabriela Petrová, 25 let, sociální pracovnice, Zlín: Nemám v této oblasti žádné zkušenosti, ale myslím si, že lidé, kteří tuto činnost vykonávají, musejí být otrlí. Někdo ji ale asi dělat musí.

JANA ZAVADILOVÁ