Vánoce mimo domov netrávil poprvé. „U hasičů sloužím čtrnáct let. Jsme rozděleni do tří skupin a na Vánoce slouží vždy jedna z nich, takže na mě služba vychází každý třetí rok,“ vysvětlil hasič, který se nejdřív vyučil automechanikem.

Na svůj úděl si nestěžuje. „Hasičem jsem chtěl být už odmala. Toto povolání máme v rodině. Už jako malý kluk jsem našel v časopise článek o nějaké škole ve Frýdku, která se zabývala tímto oborem. Napsal jsem tam a zeptal se, co mám udělat pro to, aby ze mě byl požárník,“ vzpomíná s úsměvem Kosatík.

Profesionální záchranář už čtrnáct let pomáhá lidem, bez ohledu na datum

Podle něj je rodina, se kterou žije ve Skašticích, zvyklá na to, že táta zkrátka občas u štědrovečerní večeře chybí.
„O kouzlo Vánoc se však nepřipravíme. Slavíme je o den dřív a můžu říct, že jak třináctileté, tak šestileté dceři se to líbí,“ svěřil se s úsměvem Kosatík.

Přesto nepopírá, že na ně ve službě hodně myslí. „Naštěstí jsme tady skvělá parta a dokážeme si společně užít dost legrace a zábavy, takže na nějakou lítost není moc času,“ řekl hasič.

Podle něj si dokážou prostřít sami opravdu slavnostní tabuli, na které nechybí ani svíčky, a připravit vynikající společnou večeři.
„Něco přineseme z domu, něco se dodělává až tady, protože je tu pár kluků, kteří si přímo libují ve vaření. Pokud nemusíme vyrazit na výjezd, nic nám nebrání, abychom si užili i tady krásnou vánoční atmosféru,“ dodal Kosatík.