VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Válka brala životy i knihy, knihovny bojovaly, jak se dalo

Kroměřížsko – Německý výraz ausgeschaltet, který v češtině znamená pryč: právě tím byly za druhé světové války označovány knihy k vyřazení. I na Kroměřížsku tak mizela z regálů mnohá díla autorů ze zemí, které bojovaly proti fašismu. Deník připomíná další kapitolu událostí v regionu, od jejichž konce letos uplyne sedmdesát let.

29.4.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

V dobách války přestaly platit české zákony, na náměstí se měnily cedule obchodů, začaly platit nové vyhlášky a znaky samostatného československého státu byly ničeny.

„V měšťance jsme dostali za úkol portréty Masaryka a Beneše na prvních stranách učebnic žiletkou odřezat. Co bylo závadného a připomínalo zřízení samostatné republiky, muselo být perem přepsáno," vzpomínal nedávno pro Deník Vlastimil Úlehla z Hulína.

Záznamy o tehdejším řádění nacistů zůstaly i v archivech knihoven. Všechna díla zapsaná například v Knihovně Kroměřížska před válkou, v době válečné a po válce se vešla do jednoho přírůstkového seznamu.

„Je deset centimetrů tlustý, má nádhernou zelenou barvu a červeně zdobené kožené prvky. Knihovnictví se mnohdy zdá nezajímavé, ale tento seznam určitě zajímavý je. Je v něm vlastně historie města uložená v knížkách zapsaných v období války do knihovny. Objevují se tam i záznamy o knihách vyřazených," popisuje ředitelka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková.

Nejvíce vyřazených knih bylo podle ní v roce 1940: namátkově se jednalo například o díla Hanácké písemnictví, Klub stříbrného knoflíku nebo Člověk dobré vůle.

„Některé tituly z české literatury opravdu musely jít pryč. Podle všeho byly knihy vyřazené za války zničeny na rozdíl třeba od knížek ze sedmdesátých let, které musely být uchovány, protože se komunisti báli je zničit. Ty se po dvaceti třiceti letech do knihoven zase vrátily," podotkla ředitelka.

O trochu větší štěstí měli za války ve zdounecké knihovně.

„Matně si z vyprávění pamatuji, že snad nějaká paní knihy uklidila a zachránila je tak před zničením," říká tamní vedoucí Ludmila Paličková.

Holešovská veřejná knihovna sloužila i za války veřejnosti. „Významnou událostí se stalo v roce 1939 znovuotevření čítárny při veřejné knihovně, která byla po přestěhování z budovy reálného gymnázia uzavřena," popisuje vedoucí holešovské knihovny Irena Železná.

Veřejné knihovny byly podle ní od roku 1940 podrobeny přísným revizím. „Jedním z nařízení říšského protektora bylo tehdy i vyřazení knih z fondu knihovny od českých, ruských, amerických, anglických a francouzských autorů a jejich následná konfiskace," líčí knihovnice.

Název Masarykova knihovna byl změněn na Městská knihovna v Holešově. „Knihovna byla nucena nechat si ihned zhotovit německo-české razítko. Město bylo také povinno v roce 1940 zřídit společnou knihovnu pro německé občany," informovala.

Dne 29. srpna 1944 navštívil knihovnu referent ministerstva školství pro obecní knihovny. „O výsledku prohlídky informoval dopisem starostu Holešova. Vyjádřil poděkování za podporu knihovny a v závěru dopisu uvedl, že je knihovna vzorná a správou a počtem knih a čtenářů převyšuje i knihovnu kroměřížskou," dodala knihovnice.

V kvalitní práci pokračovala veřejná knihovna i nadále. V lednu 1945 obdržel předseda Správní komise města Holešova dopis sdělující, že Městská veřejná knihovna v Holešově podle úřední klasifikace zaujala první místo mezi knihovnami na Moravě. „Lidé ji hodně vyhledávali a myslím si, že knihy byly oporou v nelehké situaci," uzavřela Irena Železná.

Čísla holešovské knihovny z roku 1943

Statistické výsledky z roku 1943 vypovídají o zájmu o služby veřejné knihovny. Knihovna měla 6239 svazků, evidováno bylo 990 čtenářů. Z celkového počtu čtenářů bylo 470 z řad dětí a mládeže do 16 let. Během roku knihovnu navštívilo 14 652 čtenářů, kteří si vypůjčili 37 869 svazků.

Autor: Nikol Diviaková

29.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V sobotu 20. ledna přijel kandidát na prezidenta Jiří Drahoš na Slovácko.
10

Kandidát na prezidenta si odvezl ze Slovácka několik lahví slivovice

Soutěžní svatební pár číslo 73 - Blanka a Petr Coufalovi, Přerov – Kozlovice
3

Dvacáté páté kolo soutěže O nejkrásnější svatební pár Deníku pro rok 2017

Husa bez provázku a výcvik lavinových psů: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 18. a 19. ledna 2018.

Poetický večer přiblížil lidem v Záhlinicích Žítkovské bohyně

Hudebně literární akce Večer při svíčkách s bohyněmi ze Žítkové se ve středu konala v Muzeu Františka Skopalíka v hulínské místní části Záhlinice.

Malé pacienty nemocnice v Kroměříži potěší veselá trička, obleče je personál

Patnáct takzvaných veselých triček získalo dětské oddělení kroměřížské nemocnice.

AUTOMIX.CZ

Exoti na prodej: O těchto autech jste určitě nikdy neslyšeli. Ale můžete je mít

Přijde vám, že je aktuální vozový park na našich silnicích poněkud uniformní a nudný? Nezoufejte. Stačí si otevřít nějakou velkou celoevropskou inzerci, zadat jako značku „jiné“ a už se na vás hrne přehršel bizarních a zajímavých aut, která na silnici jen tak nepotkáte. My jsme vybrali šest z našeho pohledu nejzvláštnějších.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>