Fiktivní drama se odehrálo v bývalé cihelně v Biskupicích na Luhačovicku. V jejich troskách zůstalo pět studentů. Hasiči, zdravotníci, kynologové se psy, ti všichni měli za úkol je vyprostit.

„Nevěděli jsme, kolik lidí tam je, jaká jsou zranění, ani jak vypadá místo. Muselo to působit co nejvíc reálně,“ popsal cvičení velitel zlínské hasičské stanice Bogdan Bocek.

Záchranáři tak i za pomoci psů prohledávali místo a postupně studenty vyprostili. „Ležel jsem v malém prostoru. Byla tam tma a zima. Přišlo mi to hrozně dlouho, než mě našli. I když jsem věděl, že o nic nejde, přesto ten pocit, jestli o mě vůbec někdo ví a jestli mě najdou, byl hrozný. Jednu dobu kolem mě hasiči prošli, ale neviděli mě. Člověk, kterému se to skutečně stane, musí mít šílené pocity,“ svěřil se Jan Studenský.

Hasiči trénovali v bývalé cihelně vyprošťování zavalených osob

I druhý figurant Libor Zajanc, kterého zavalily klády, prožíval podobné pocity. „Než mě našli, myslel jsem si, že to trvalo snad dvě hodiny. V tu chvíli, kdy mě objevil pes, se mi obrovsky ulevilo. Při vyprošťování se mě hasiči ptali na různé věci, abych přišel na jiné myšlenky. Myslím si, že ve skutečnosti to člověku může hodně pomoci,“ svěřil se se svou zkušeností.

Psycholožka hasičů Soňa Pančochová potvrdila, že to, co studenti popisovali, skutečně prožívají lidé při závalech. „Pokud jsou při vědomí, prožívají úzkost, strach o to, že je nenajdou. Často prožijí i klaustrofobické stavy. Tím, že je kolikrát i v nehybné poloze a kolem něj je prach nebo jiné látky, nemůže člověk volat ani o pomoc. A pokud je tam tma nebo i zima, jeho stres se zvyšuje. Čas, který pak běží až do jeho záchrany, je často zkreslený. Lidem připadá několikrát delší, než jaká je skutečnost,“ popsala psycholožka.

Dalším nebezpečím je však i takzvaný syndrom závalu. Ten může skončit i smrtí. „Do uvězněných částí těla se totiž nedostává kyslík. Může tak dojít k selhání životně důležitých orgánů. Proto velikou roli hraje čas,“ podotkl lékař Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje Tomáš Novotný.

Takové zásahy jsou však náročné i pro samotné hasiče. Tyto situace totiž nezažívají často jako třeba požáry nebo havárie. „A i když nám hodně pomáhá technika nebo psi, přesto je to nakonec ten hasič, který vezme do ruky lopatu a prokopává se k zavalenému člověku sám. V drtivé většině případů jsou to místa, kde nelze techniku použít. Pro záchranáře je taková akce i velmi fyzicky náročná,“ podotkl mluvčí Mitáček.
Letos řešili krajští hasiči čtyři takové případy. Nejčastěji se jedná o zavalení stromem, pracovními stroji, auty nebo při výkopových pracích.