Monika Chmelařová se k panenkám dostala poměrně nevinně, teď už ale její sbírka čítá na třináct set exponátů.

„Babička tehdy koupila mojí dceři panenku s porcelánovou hlavou. Mě to tak nějak chytlo za srdíčko a kamkoliv jsme potom jeli, tak jsem se po nich dívala a vždy si nějakou přivezla domů,“ vzpomíná sběratelka.

Že má k panenkám velký citový vztah, dokazuje také fakt, že je má všechny doma.

„Nijak je neskladuji, mám je všechny vystavené tak jako tady, akorát se víc mačkají. Je to opravdu srdeční záležitost, musím je mít všude kolem sebe, ne někde v krabicích,“ tvrdí Monika Chmelařová. Přiznává, že jako dítě mnoho panenek neměla, a tak si to teď svým způsobem vynahrazuje. Kromě sbírání navíc panny také sama takzvaně rebornuje: vyrábí tedy takové, které vypadají úplně jako živí kojenci: šije jím také veškeré doplňky a dekorace a se svými výrobky soutěží u nás i v zahraničí.

Cena podobných panenek se obecně pohybuje od několika set do desítek tisíc korun, výtvarnice svá díla kromě prodeje také draží. Peníze pak často putují na dobročinné účely, na čemž spolupracuje například s Lucíí Bednářovou Hadašovou nebo Filipem Tomsou.

Pro Koryčany byla výstava oživením. „Šli jsme do toho především proto, že bychom rádi pozvedli zájem o kulturu. Báli jsme se, že výstava zůstane bez povšimnutí, ve výsledku jsme ale z návštěvnosti nadšeni,“ chválí si koryčanská starostka Hana Jamborová.

A faktem je, že akce nezaujala zdaleka jen obyvatele regionu. Například Žofie Zoufalá se sem s manželem vydala až z Mělčan v okrese Brno – venkov.
„Je to překrásná výstava. Krásně naaranžované a ty panenky! To by si zasloužilo být i v televizi. Slyšela jsem o tom v rádiu, napsala si datum a museli jsme sem jet,“ neskrývala nadšení návštěvnice výstavy.

KRISTÝNA KLUSÁKOVÁ