Před časem se totiž neshodli na složení nového osadního výboru, následkem toho se lidé v obci rozdělili na dva nesmiřitelné tábory.

Zatímco jedni chtěli radikální obměnu týmu, který by měl zajišťovat komunikaci a kontakt s vedením města ve prospěch obyvatel, druzí se tomu bránili. Sami proto volali po volbách.

„Muselo to přijít. Situace v Drahlově už byla neúnosná. Za všechno mohou dvě až tři osoby, které místní lidi znepřátelili,“ řekl v pondělí Deníku Karel Novák z Drahlova, který si prý volby nenechal ujít.

Voliči obdrželi jednu kandidátku s jedenácti jmény, svůj hlas mohl každý plnoletý s trvalým bydlištěm v obci dát pouze pětici z nich. „Ze sto dvanácti voličů jich přišlo k volbám šestaosmdesát, což je sedmdesáti sedmi procentní účast. Z vysoké účasti je patrné, že jim na složení výboru opravdu záleželo,“ přiblížil v pondělí výsledky mluvčí kroměřížské radnice Pavel Zrna.

Nejvíce hlasů, rovných devětačtyřicet, získala Zdeňka Melichárková, šestačtyřicet patřilo Janu Zdražilovi, dvaačtyřicet Stanislavu Vraníkovi, sedmatřicet Miroslavu Melčákovi a šestatřicet Petru Rozsypálkovi.

„Tato jména jsou zatím jen seznamem osob s nejvíce hlasy a jmenovat je za členy osadního výboru musí teprve Zastupitelstvo města Kroměříže. Nejbližší jednání zastupitelů se uskuteční 24. března,“ poznamenal Zrna.

Prozatím tak vůbec není jisté, že pětice zvolených bude stát v čele osadního výboru a ze svého středu si následně zvolí předsedu.

„Z jednoho názorového tábora byli totiž zvoleni tři lidé, z druhého pak dva. Nyní se musejí domluvit, zda spolu budou chtít spolupracovat. Vyjádřit se mohou do patnáctého března,“ upozornila Ivana Bukovská, vedoucí odboru vnitřních věcí kroměřížské radnice.

Pokud se někdo ze zvolené pětice rozmyslí a účast ve výboru odmítne, postoupí do ní další kandidát s nejvyšším počtem získaných hlasů.

„Je možné, že o složení nového osadního výboru se bude jednat třeba i půl roku,“ doplnila už s úsměvem Bukovská.

Takový způsob voleb osadního výboru byl nejen pro obec, ale i pro Kroměříž premiérou. Většinou totiž nové složení obyvatelé navrhnou přímo na veřejné debatě s představiteli radnice. „Tady to ale nešlo. Část obyvatel nechtěla starý osadní výbor, protože prý dělal málo pro místní část,“ uzavřela Bukovská.