Během pěti minut je tady a s dotazem, zda jsem z Deníku, mi podává ruku. Poté jedeme výtahem do její kanceláře, kde mi vypráví o klientech a domově. Říká, že spousta z nich jezdí na Štědrý den domů. Proto tady dnešek tráví spíše v klidu.

Vedoucí mě provází po celém komplexu. Cestou mi vypráví, jak vypadají pokoje. Při prohlídce společně navštívíme několik lidí, kteří tady na svátky zůstali. Všichni většinou odpočívají u televize a užívají si pohody. Nikdo z nich však neskrývá radost, když s vedoucí s pozdravem vcházíme do jejich pokoje. Se všemi si chvíli povídáme a s přáním hezkých svátků jdeme zase dál. Asi ve třetím pokoji nabývám dojmu, že tak hrozné, jak někteří líčí domovy, to tady nebude. A potvrzuje se mi to s každou další návštěvou.

Jedna paní si domov ve Vážanech opravdu pochvaluje. „Je mi tady dobře a jsem tu spokojená. Jsou tady milí lidé i sestřičky. Mám to s čím srovnávat, už jsem byla i jinde a tady si opravdu nemám na co stěžovat," vysvětluje seniorka.

Nakonec se s ní rozloučíme a pokračujeme dál. Vcházíme do místnosti, kde hraje televize, v rohu svítí stromeček a skupinka seniorů a dvě sestry sedí za stolem a společně se dívají na televizi a povídají si. Opodál je místnost dosti podobná. I tady je pár lidí. Procházíme dál dlouhou chodbou a vedoucí mi vysvětluje, že i za lidmi, kteří tady zůstali, někdo přijede. „Za někým přijede rodina sem do domova, jiní si je vezmou domů a poté zase přivezou," vysvětluje Vejvodová.

Naší prohlídce neunikla ani kuchyně. Procházíme přes velkou jídelnu, kde už je nachystáno na štědrovečerní večeři. Každý stůl je svátečně prostřený a na každého tam čeká ovoce i krabička vánočního cukroví.

Jsme v kuchyni. Pobíhá tady několik kuchařek a vzduchem se vznáší vůně štědrovečerní ryby. Jedna z kuchařek poté ujišťuje vedoucí, že večeře je už nachystaná. Při tom odkrývá víko velkého pekáče a ukazuje desítky kusů už připravených filet. „Na večeři bude pangasius a bramborový salát. Klienti si rybu odhlasovali sami," říká s úsměvem vedoucí.

Na vedlejším stole mě zaujaly obrovské nádoby, ve kterých byl namíchaný bramborový salát. Takovou dávku jsem snad nikdy neviděla. Jedna z kuchařek mi pak ochotně podává talíř a lžičku, ať ochutnám. Je výborný! Nešlo skrýt radost mých chuťových buněk. V tu chvíli se mi dere do hlavy myšlenka, kdy budeme večeřet i my doma.

Kuchyni pak opouštíme a přicházíme zpět do vstupní haly. Výtahem přijíždíme do patra do kanceláře vedoucí. Beru si kabelku a kabát a chystám se k odchodu. Také si popřejeme hezké svátky a s poděkováním odcházím.