VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Chřibech našli nejstarší hraniční kámen. Pochází z roku 1634

Originál už se na své původní místo nikdy nevrátí. Lidi by ho ukradli, shodují se místostarosta Buchlovic Bořek Žižlavský a nálezce Tomáš Pjevič

16.9.2017
SDÍLEJ:

Tomáš Pjevič z Uherského Hradiště našel nedaleko přehrady Sovín nejstarší hraniční kámen ve Zlínském kraji a jeden z nejstarších dochovaných na Moravě.Foto: Archiv Tomáše Pjeviče

Nález, o kterém se mu ani nesnilo, uskutečnil začátkem srpna Tomáš Pjevič z Uherského Hradiště. Milovník chřibské přírody našel nedaleko přehrady Sovín nejstarší hraniční kámen ve Zlínském kraji a jeden z nejstarších dochovaných na Moravě.

Na hranici mezi někdejší Velehradské a Buchlovské panství ho umístili už v roce 1634.

„Byla to svým způsobem náhoda. O kameni jsem věděl od dubna minulého roku, v té době ze země vyčnívala jen hlavička a většina lidí by ho zaměnila s obyčejným kamenem. Nevěnoval jsem mu mnoho pozornosti, myslel jsem si totiž, že pochází až někdy z konce 17. nebo začátku 18. století jako jiné kameny na hranici. Když jsem ho v srpnu odkopal a viděl ten letopočet, bylo to velké překvapení,“ prozradil Tomáš Pjevič.

Podle něj se jedná o jednu z nejstarších historicko-technických památek svého druhu na celé Moravě, sahá do konce rodu Zástřizlů na Buchlově.

Jelikož hlavně v 90. letech minulého století docházelo k častým krádežím hraničních kamenů, společně s představiteli Boršic kámen odvezli do Boršic, kde se stane jedním z hlavních taháků připravovaného turistického centra. Na původní místo se vrátí kopie.
Jak dokazují nápisy vyryté na kameni, před téměř 400 lety ho na pomezí území Boršic, které tehdy patřily pod Velehradské panství, a Buchlovic umístili opat Velehradského kláštera s buchlovským pánem Milotou z rodu Zástřizlů.

„Je to krásná věc, nádherná památka. Je to nejstarší datovaný kus, který se tady široko daleko našel, navíc přesně označený, kdo ho tam dal. Rozhodně má velkou historickou hodnotu,“ oceňuje nález vyhlášený znalec Chřibů a místostarosta Buchlovic Bořek Žižlavský.

Původně se měl podílet na vykopání kamene, nakonec ho ale společně s Tomášem Pjevičem vykopali představitelé Boršic v čele se starostou Romanem Jílkem.

„Velmi si považujeme, že na hranicích našeho katastru byl nalezen nejstarší kámen. Něco to vypovídá o historii obce, chceme ho uchovat dalším generacím,“ poznamenal Roman Jílek.

Vykopání kamene schvaluje i Bořek Žižlavský.

„Brzy by se rozneslo, kde se našel, a lidi by ho ukradli,“ je přesvědčený.

Originál je momentálně uschovaný na obecním úřadu v Boršicích. Později se stane jedním z lákadel budoucího turistického centra. „Zřejmě ho umístíme do prosklené vitríny, aby si ho návštěvníci mohli pěkně ze všech stran prohlédnout,“ prozradil starosta Roman Jílek.

V obci zpracovávají dokumentaci a chystají se požádat o dotaci, s výstavbou centra by chtěli začít na podzim příštího roku.
Místo nálezu ale bez kamene nezůstane.

Na centimetry přesně tam bude usazena jedna ze tří replik, které nechají vyrobit v Boršicích. Další bude umístěna asi 300 metrů od místa nálezu u cesty z Boršic na Smraďavku vedle nového altánu nad přehradou Sovín. Třetí pak ozdobí buchlovické muzeum.

„Připravujeme k tomu s Tomášem Pjevičem informační panel, na němž bychom připomenuli tehdejšího buchlovského pána i s jeho podobiznou a vůbec přiblížili celou historii buchlovského panství,“ dodal Bořek Žižlavský.

Hraniční kámen z roku 1634Váží asi 130 kg
Samotný kámen má rozměry 30š x 75v x 25h cm, je navíc umístěn na pískovcovém podstavci 30š x 28v x 25h cm.Z jedné strany jsou na něm vytesána velká písmena MW (monasterium Velehrad – patřily pod něj Boršice), berla (znak církevních pozemků) a letopočet 1634.
Na druhé straně jsou vytesána velká písmena MZZ (iniciály buchlovského pána Miloty ze Zástřizl)

Tomáš Pjevič: Hodně kamenů bylo ukradeno

Zajímavá místa historie a přírody v blízkých Chřibech ho začala více zajímat ve třinácti letech. Tehdy se mu dostala do ruky kniha Chřiby: Turistický průvodce z roku 1998 od autorů Hrabce, Mikuly a Stratila.

„Uchvátila mě. Jelikož jsem tehdy hrál hokej, tak jsem v rámci přípravy začal jezdit na kole po vyhlášených i méně známých místech v Chřibech,“ vzpomíná Tomáš Pjevič.

O dvanáct let později učinil unikátní objev, když nedaleko přehrady Sovín našel nejstarší hraniční kámen na území Zlínského kraje – z roku 1634.

Pětadvacetiletý student oboru Geografie a kartografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy si začal hraničních kamenů více všímat asi před čtyřmi lety.

„Od té chvíle jich mám zmapovaných stovky. Jejich množství není náhodné, protože u nás bylo na relativně malém prostoru asi 300 kilometrů čtverečních spousta panství, která si tímto způsobem své pozemky označovala. Dá se říct, že u nás se jich zachovalo nejvíc v celé republice,“ vysvětluje Tomáš Pjevič.

„Na území Česka vznikaly jednotně opracované hraniční kameny především až od 17. století a nejvíce pak v 18. století, kdy se panstvo pokoušelo o přesnější zmapování katastrů a byla zapotřebí přesnější evidence územní držby než například před Třicetiletou válkou,“ dodal.

Se společníky založil spolek Po hranici, který se věnuje mimo jiné i ochraně hraničních kamenů. Se spolkem otevřeli letos 27. května novou naučnou stezku „Po hranici“ v oblasti Kameňák-Zavadilka na kyjovské straně Chřibů. Stezka na sedmi panelech a třech mimo ni, seznámí návštěvníky jak s hraničními kameny, tak i jinými tématy jako buchlovským a milotickým panstvím nebo historickými mapami.

Během svých toulek po Chřibech a okolí nacházel hraniční kameny s nejrůznějšími letopočty. Na zmíněné buchlovicko-boršické hranici kameny z let 1686, 1688, 1710, 1802 a spoustu dalších. Nejstarším známým a dochovaným byl až do chvíle jeho nálezu kámen z roku 1677, který se nachází na začátku stříbrnických pasek na hřebenu mezi Stříbrnicemi a Boršicemi.

Objevení hraničního kamenu z roku 1634, který se takřka celý ukrýval pod zemí, byl ale jen začátkem mravenčí práce. Pak začalo ověřování, které by potvrdilo jeho stáří.

„V archivu jsem našel zápisy z dob rakouské monarchie. Byly psané německy historickým lomeným písmem, tzv. kurentem, což je obdoba českého švabachu. Tento kámen tam byl naprosto přesně popsán, i kolik sáhů (1 sáh = 1, 896 m – pozn. aut.) od čeho leží,“ vzpomíná nadšeně Tomáš Pjevič.

Ze zápisků ze stabilního katastru z let 1826-7 zároveň zjistil, že původně bylo mezi Boršicemi a Buchlovicemi devět kamenů z roku 1634. Ostatní na rozdíl od toho vzácně zachovaného se od popisovaného roku 1827 pravděpodobně už ztratily.

„Spousta kamenů bylo zničených při scelování pozemků v 50. letech 20. století. Byly vykopané, použité do základů nebo zaorané. Další zmizely v 90. letech, kdy se ve velkém kradly,“ připomněl Tomáš Pjevič.

Znalosti geoinformatiky a archivních pramenů mu byly hodně nápomocné. Při pátrání po kamenech totiž využíval staré mapy Stabilního katastru, na které „napasoval“ na současné mapy. Následně i za pomoci technologie GPS zjišťoval, zda tam hraniční kameny zůstaly zachovány.

„Je krásně vidět, jak současné katastry vycházejí z historie. Většina katastrů obcí v podhůří a samotných Chřibech je od ustálení v 18. století beze změn, liší se například ty, jejichž hranice tvořila řeka Morava, která měnila své meandry a pak během regulace ve 30. letech získala dnešní koryto,“ říká Tomáš Pjevič.

Po kamenech hodlá občas poohlédnout i v budoucnu, každý nalezený totiž může skrývat tajemství.

„Na mapách Stabilního katastru, který se v našem regionu mapoval ve dvacátých letech 19. století, jsou kameny znázorněny, ale ne všechny. Navíc i u těch označených často chybí popisek, ze kterého jsou roku,“ věří v další zajímavé objevy. (ms)

Pozn.: webové stránky spolku Po hranici a naučné stezky: pohranici.com nebo po-hranici.cz

CITÁT TOMÁŠE PJEVIČE „Věřím, že nález této drobné památky v podobě hraničního kamene doplní již tak bohatou historickou mozaiku naší oblasti, zejména Chřibů, kde se snoubí nejstarší lidská historie z doby lovců mamutů před desítkami tisíc let, doba hradištní, středověká jako Velké Morava, symbol kraje hrad Buchlov až po novodobou, kdy na hřebenu Chřibů v roce 1939 začaly vznikat první kilometry Československé dálnice. To všechno ukrývají husté chřibské lesy.“

Překlad popisu hranic z roku 1827 Od kamene, který je označen letopočtem 1802, na boršické straně písmeny HW a na buchlovické straně HB, který stojí 1,5 sáhu napravo od pole France Černého z Buchlovic číslo 105, kde hranice jde dále do kopce příkopem mezi dříve řečenou pastvinou a poli velkou zákrutou doleva až k jednomu neobnovenému kameni vzdálenému 56 sáhů, který je označený na boršické straně CW a na buchlovické HB bez vyznačeného letopočtu, stojí napravo na okraji buchlovského panského lesa zvaného Povinná. Odtud jde hranice dále do kopce v mírných zákrutách doleva mezi nalevo leží boršickou pastvinou, poli a dále napravo ležícím buchlovským panským borovým lesem Povinná až 71 sáhů k neobnovenému kameni, který je označen letopočtem 1634 a na boršické straně písmeny MW (monasterium Velehrad) a na buchlovické straně písmeny MZZ od tohoto kamene jde hranice mírně doleva, dále do kopce v mírných zákrutách doprava mezi řečenými poli, pastvinou a lesem k 36 a 2/3 sáhu vzdálenému neobnovenému kameni bez vyznačeného letopočtu a označeném na boršické straně písmeny CW a na buchlovické straně HB.

Autor: Michal Sladký

16.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Deník nám fandí

DENÍK NÁM FANDÍ: Nový seriál představí sportovní týmy z regionu

Soutěžní svatební pár číslo 28 - Kristýna a Jiří Hrachovcovi, Zlín
3

Desáté kolo soutěže O nejkrásnější svatební pár Deníku pro rok 2017

Sníh ještě na Kroměřížsko nedorazil, silničáři z KTS už ale hlásí pohotovost

Teploty blížící se nule a v noci klesající i pod bod mrazu: listopadová realita dorazila i na Kroměřížsko, na zimu už se proto připravují silničáři, technické služby, azylový dům nebo třeba útulek pro psy.

Kam o víkendu? Sobotní NEO CUP pomůže už potřetí nedonošeným dětem

Již tuto sobotu 18. listopadu se ve sportovní hale Střední průmyslové školy ve Zlíně uskuteční 3. ročník benefičního fotbalového turnaje NEO CUP. Výtěžek z této akce bude stejně jako v uplynulých letech věnován Novorozeneckému oddělení Krajské nemocnice T. Bati na péči o předčasně narozené děti.  

Opravy silnic v Kvasicích zkomplikovaly šachty

Opravy silnic pokračují v polovině listopadu v ulicích Husova a Mírová v Kvasicích. Projekt za půl druhého milionu korun tam zahájili už na konci října, práci ale zkomplikovaly šachty.

Holešovský dětský sbor zpíval v Japonsku

Z koncertního turné v japonském Tokiu se přede dvěma týdny vrátil dětský pěvecký sbor Moravské děti z Holešova. Do Asie je pozval spřátelený sbor z Myojo Gakuen High School, jehož členové byli už před dvěma lety na výměnném pobytu právě v Holešově.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT