Jednatelé kamenolomu získali povolení k těžbě už koncem ledna. Během pěti měsíců však pořizovali potřebnou techniku pro těžbu – jeřáb, kompresor, hydraulický plyn, štípací i speciální vrtací zařízení. To vše na objednávku a jeden stroj za stovky tisíc korun.

„Speciální vrtací zařízení, které váží přes čtyři sta kilogramů, není v českých pískovcových lomech tak časté. Specialistu, který nám jej pomůže zprovoznit, očekáváme do čtrnácti dní. Potom uděláme první zkušební vrty a začneme těžit,“ vysvětlil jednatel společnosti, sochař Josef Petr.

Právě unikát bělovského kamenolomu bude tkvět v tom, že se zde pískovec nebude získávat střílením do skály, ale díky přístroji ručně. Pohánět jej bude kompresor, který vyrobí až čtyři kubíky vzduchu za minutu. Takzvaná vrtačka, již bude pohánět, je tak schopna za půl minuty vyvrtat až metrovou díru do masivu a vytěžit tak čtyři kubíky kamene na čtrnáct dní dopředu. Spoustu času však zabere manipulace s tak těžkým zařízením.

Štípací stroj bude potom z pískovce vyrábět hranoly, které se běžně staví u rodinných domů z prefabrikátů. „Vedle něj si necháme namontovat dřevěnou dílnu, v níž se budeme věnovat ušlechtilejší keramické výrobě a dekorativním záležitostem,“ pokračoval druhý jednatel Roman Málek.

V současnosti má společnost vzorek kamene na posouzení ve Státní zkušebně kamene a kamenin v Hořicích v Podkrkonoší. Odborníci prověřují, čemu by z hlediska nových přísných norem EU vyhovoval.

„Podle prvních zkoušek splňujeme nejpřísnější kritéria,“ pochlubili se sochaři, kterým brzy přibudou čtyři kolegové. Sami by totiž prý náročnou těžbu a zpracování kamene nezvládli.

Kamenolom získali před více než třemi lety do patnáctiletého pronájmu od obce Bělov za symbolickou korunu za metr čtvereční. Ta po ní za to bude ročně požadovat dvě procenta z tržeb.

„Jsem moc rád, že se tam konečně začne těžit. Majitele společnosti to už stálo hodně peněz i úsilí. V lomu se těžilo naposledy snad před šedesáti lety, kdy se stavěl jez, takže bude konečně využitý,“ sdělil už dříve starosta Bělova Jiří Přecechtěl.

Bělovský lom je starý více než 270 let. Jeho kámen využili dělníci už při výstavbě kostela v Kvasicích kolem roku 1730. Bude zatím i jediným svého účelu na Moravě.