„Chceme připomenout, že v minulosti bylo poslední rozloučení s nebožtíkem velkou událostí. V mnoha případech předčilo i svatbu. A kdy jindy výstavu uspořádat než v době, kdy se blíží svátek všech zesnulých,“ vysvětloval pohnutky pořadatelů vedoucí k uspořádání výstavy mluvčí Florie Ondřej Kuropata.

Sám připouští, že se na první pohled může jednat o myšlenku, která je do značné míry pro pravidelné návštěvníky šokující.

„Ve světě se začínají víc a víc prosazovat mladí designeři, kteří na trh přicházejí s exkluzivně navrženými rakvemi či urnami. V poslední době se naštěstí tento trend začíná projevovat i u nás,“ řekl Kuropata.

Rozsahem sice menší výstava vyvolává mezi lidmi mnoho rozporuplných pocitů. Raritou, nad kterou se pozastavovalo největší množství návštěvníků byla žlutá, dřevěná, tvarem velmi netradiční rakev.

„Jsem přesvědčen, že valná většina všech lidí, kteří k nám zavítali, nic podobného neviděla,“ tipnul si Ondřej Kuropata.

Dílna floristky Kláry Franc Vavříkové, která spolupracuje s výstavištěm již řadu let, se i nyní ujala květinového aranžmá. Stejně jako rakve či urny, i smuteční věnce byly neobvyklého vzezření.

„Lidé by měli vědět, že mají na výběr. Není nutné mít ony léty používané, ohyzdné smuteční věnce s bílými stuhami s kýčovitými frázemi, když lze přijít i s něčím, co bude v sobě mít určitou myšlenku. Přijít s výzdobou, která například zachytí život zesnulého,“ vysvětluje nápad využití barevných věnců ve smuteční síni.

Ruku v ruce s exponáty šly i pořádané workshopy. Zájemcům poskytly informace, rady a tipy, jak si mohou podobné věnce uvázat sami.

„Nevím, jak by na takovou výzdobu či rakev reagovala rodina,“ zamyslela se jedna z návštěvnic výstavy Martina Dopitová při pohledu na rakev obsypanou květy nejrůznějších barev. Nakonec ale připustila, že by rodina asi nic nenamítala.

„Výstava je sice deprimující, ale k životu umírání patří. S tím se nedá nic dělat,“ přiznala Dopitová, která zhodnotila počin pořadatelů kladně.

„Báli jsme se, ale kupodivu jsme se nesetkali se zápornou reakcí. Asi se nám podařilo výstavu udržet v mezích, jež jsme si stanovili. Nebyl to festival pohřebnictví, pouze snaha navodit atmosféru dušiček,“ zhodnotil průběh Kuropata.