Řeč je o plavčících, kteří prostě na plovárnách musejí být. A správci areálu ujišťují, že každopádně nejde o žádné laiky.
Každý z těch, kteří jsou připraveni zachránit život, prošel patřičným kurzem a disponuje různým typem osvědčení. „Je to fyzicky náročná práce založená také na zodpovědnosti. Prvním kritériem pro nás je, aby se nikomu nic vážného nestalo,“ říká například osmatřicetiletá Eva Šlechtová z Kroměříže, která už řadu let zastává funkci plavčíka na tamním koupališti Bajda.
Většinou jde podle ní naštěstí jen o ošetření oděrek, vytažení žihadel a dohlížení na pořádek, aby se návštěvníci nechovali riskantně, například neskákali po hlavě či podnapilí do vody.
S žádnými dramatickými událostmi se Šlechtová v minulosti nesetkala, stejně jako správce Bajdy Zdeněk Kříž. „Musím to zaklepat, za uplynulých devětadvacet let se opravdu nic závažného nestalo, kromě asi dvou otřesů mozku. Jako poslední si vybavuji událost, kdy někdo skočil po hlavě do malého bazénku zrovna na schůdky,“ připomíná Kříž.
Na kroměřížské Bajdě je k vidění za sezonu celkem šest plavčíků. „Jedná se o profesionály, kteří k nám na léto přecházejí z kroměřížského krytého bazénu,“ informoval Kříž.
Zato v Koryčanech mají plavčíci i správce za sebou poměrně živou nepříjemnou událost. Je z loňska. „Dva bratři kolem čtyřiceti let dělali hlouposti. Honili se, a když jeden skočil do rohu bazénu, druhý chtěl skočit za ním a přitom ho kopl kolenem do nosu a zlomil mu ho,“ vzpomíná pro Deník správce koryčanské plovárny Pavel Trubačík.
Vloni prý ale ještě správcem nebyl. „Naštěstí tu byla zdravotnice, která na koupališti bývá především o víkendech, kdy je tu více lidí,“ podotýká Trubačík.
Plavčíky tam mají tři, jedním z nich je letos i jeho syn, Jan Trubačík. „Doufám, že bude klid. I když člověk musí být připraven na všechno. Řídíme se heslem, že plavčík by neměl jít do vody, pokud to není život ohrožující. Namočit se má jen při extrémních situacích,“ říká Trubačík.
V Hulíně se o bezpečnost lidí stará pět plavčíků. „Dva z nich absolvovali kurz mistr plavčík, tři jen kurz plavčík. Mistr je vyšší, dělá nadřízené těm ostatním. Každý z nich prošel řadou školení, a to do hloubky,“ konstatoval správce tamního koupaliště Jaroslav Rosypal.
Ten také připomíná nešťastný případ starý zhruba dva roky. „Měli jsme tu nesvéprávného člověka, který neuměl plavat. S sebou měl dohled, jenž ale na něj pravděpodobně nedával dobrý pozor. Dotyčný šel totiž do hloubky a začal se topit,“ přiblížil Rosypal s tím, že vše nakonec dobře dopadlo.