„Pokud nebude pořádná zima, hrozí stromům napadení různými plísněmi a chorobami. Aby se jejich zárodky zlikvidovaly, muselo by být alespoň po tři dny patnáct stupňů pod nulou,“ postěžoval si za zahrádkáře například Jiří Pecháček z Chvalčova.

Podle něj už také vlivem počasí začínají rozkvétat některé jarní květiny, jako je prvosenka jarní.

„Letošní nezvyklá zima ale není ojedinělá. Jedenáctého ledna roku 1991 jsem naměřil plus patnáct stupňů. Kupříkladu desátého ledna roku 1849 ale bylo naopak minus pětadvacet stupňů,“ vyzdvihl některé teplotní údaje z minulých let Pecháček.

Teplejší počasí namísto mrazů napomáhá u lidí vzniku a šíření infekcí horních cest dýchacích a chřipkových epidemií: ty ale naštěstí v Česku prozatím neřádí.

„Pokud je deset stupňů pod nulou, infekce se nešíří tak rychle. Jinak ale současná zima nevyvolává u pacientů větší výskyt onemocnění,“ zhodnotil kroměřížský praktický lékař Josef Navrátil.

Jen negativa shledávají na zimě také včelaři. Jeden z nich, Josef Kopp ze Zdounek, totiž tvrdí, že včely v teplejším počasí stále častěji vylétávají z úlů ven.

„Tím tak mají vyšší spotřebu zásob a my je musíme dokrmovat,“ vysvětlil Kopp.

Komu zima naopak nevadí, jsou myslivci a také jejich zvěř.

„Určitě teplo neškodí, spíše je příznivé. Koncem ledna a února totiž bachyně začínají klást selata. A když jsou teploty nad nulou, tak je to pro mláďata dobré,“ pochvaluje si například myslivec Jindřich Kořínek.

I v případě ostatní zvěře je nynější počasí ku prospěchu. „Nespotřebovává své tukové zásoby jako v mrazech. Na jaře je pak v lepší kondici pro rozmnožování. Také úhyn je minimální. A my nemusíme přikrmovat, protože je dostatek zelené potravy,“ řekl Kořínek.