Jejím účelem je totiž pouze monitoring počasí a vytváření zpráv z naměřených hodnot.

Informace jsou jednak využívany komerčně a také k vyhodnocování klimatologických údajů, případně pro účely sportovního létání, v zemědělství a v dopravě.

Na stanici jsou momentálně zaměstnáni tři meteorologové pozorovatelé, kteří fungují v takzvané dělené dvanáctce, v noci stanici hlídá jen automat. Ráno začínají meteorologové většinou po šesté hodině, tak aby stihli vyhodnotit noční dění.

„Tvoříme zprávy z hodnot, které stanice naměří: tlak vzduchu, rychlost a směr větru, teplotu vzduchu, maxima a minima, množství srážek. Pozorovatel zapisuje dohlednost a množství oblačnosti, případně další meteorologické jevy," popisuje pro Deník denní náplň vedoucí stanice Petr Škop.

Pravidelné zprávy vytvářejí v Holešově každou hodinu a odesílají je do Komořan. Třikrát denně se pak tvoří zpráva Inter, která se tady zapisuje od samého počátku stanice.

„Pokud je něco mimořádného, vypracujeme ještě zvláštní zprávu, to je takzvaná Bouře," upozorňuje vedoucí.

Ze začátku se podle něj na stanici údaje neodečítaly každou hodinu, tato povinnost přišla až později se začátkem provozu tamního letiště.

„Když vyhodnocujete noční stav počasí, potřebujete ověřit dohlednost, srážky a musíte odeslat hlavní zprávu, kterou je třeba mít zkontrolovanou. Kdyby se to dostalo na internet s chybou, tak by to bylo špatné," podotýká vedoucí.

Na první zprávu je tedy potřeba se hodně koncentrovat, aby byla bez chyb.

Dnes zaměstnanci pracují v moderní budově, která byla postavena z financí Zlínského kraje při výstavbě holešovské průmyslové zóny. Kdyby přitom stavbu nefinancoval její investor, stanice by nejspíše zanikla.

„Bylo to v období, kdy se už začalo ve státní sféře a Českém hydrometeorologickém ústavu spořit. Zóna má díky nám k dispozici informace o počasí v lokalitě přímo ze stanice," podotýká Petr Škop.

A ačkoli už je většina měření automatická, pracovníci jsou stále potřeba. „Například kdyby vypadl elektrický proud, tak nemáte hodnoty. A pokud by jedna hodnota vypadla, nelze už udělat reprezentativní průměry. I proto tady stále máme práci," dodává meteorolog.

Přístroje, které rozeznají asi jen odborníci na počasí

Holešovská stanice už je sice plně automatizovaná, přesto jsou na ní stále potřeba lidské síly. Lidé řídí například určování druhu a množství oblačnosti, druhu srážek, pokrytí oblohy oblačností, vodní hodnoty sněhové pokrývky anebo popsání jevů, jako jsou hydrometeory, srážky, litometeory (například kouřmo), fotometeory (například duha) a elektrometeory (bouřky a blýskavice).

Meteorologická budka

Je z bílého plastu (dříve bývala dřevěná) a s žaluziemi, uvnitř se nachází čidla, teploměry a další přístroje ve výšce dva metry nad zemí.

Meteorologický stožár

Je součástí všech profesionálních meteorologických stanic. Ve výšce 10 metrů je na něm umístěno několik anemometrů, zpravidla miskový a ultrasonický, na měření směru a rychlosti větru.

Malý meteorologický stožárek

Tento masivní ocelový stativ nese několik přístrojů: webovou kameru, cylindrickou meteorologickou budku radiační štít, PWD počasový sensor, elektronický slunoměr SD5 k měření délky slunečního svitu a sondy na měření radiace.

Srážkoměry

Několik druhů srážkoměrů slouží k měření množství srážek (déšť, sníh). Používají se jak automatické (váhový a výklopný), tak pro kontrolu i klasické srážkoměry. Mají označení K klimatologický (měří se jedenkrát denně ráno deset minut před termínem hlavní zprávy) a S synoptický (měření se provádí třikrát denně v 7, 13 a v 19 hodin).

Mrazoměr 

Slouží k měření promrznutí půdy v centimetrech. Je zasunut v zemi a během mrazového období se kontroluje každé ráno pohmatem hloubka zmrzlé vody v hadičce.

Laserový ceilometr

Laserovým paprskem se zaznamenává výška oblačnosti nebo vertikální dohlednost, softwarově je pak možné také vyhodnocení množství pokrytí oblohy.

Kromě meteorologa také plavčík: to jsou profese Petra Škopa

Na Meteorologické stanici v Holešově se počasí sleduje a zaznamenává šedesát let. Vedoucí stanice Petr Škop ukazuje jednotlivé měřící přístroje.Petr Škop má celkem dvě povolání: na holešovské meteorologické stanici sleduje počasí a zastává pozici meteorologa pozorovatele, v tamním bazénu zase jako plavčík dohlíží na bezpečnost plavců.

Na holešovské stanici pracuje už od roku 1996. „Od té doby se ale moje náplň práce podstatně změnila. Postupně jsme přecházeli do úplné automatizace, dřív se chodilo minimálně každou hodinu ven a do budky. Odečítali jsme teploty, určovali rychlost a směr větru, měřili jsme srážky," vzpomíná meteorolog.

Nyní už většinu měření obstarají automaty, role vedoucího na stanici je tak spíš kontrolorská.

„Je potřeba ověřovat, zda přístroje měří správně, takže provádíme třikrát denně kontrolní měření. Jsou ale také činnosti, které počítač neumí: jako třeba pozorovat oblačnost," vysvětluje Petr Škop. Je tedy stále na jeho znalostech a zkušenostech zapsat například dohlednost nebo procento pokrytí oblohy oblačností. Jak sám přiznává, práce na stanici je i pro něj místy rutinou, zvláštní a vyjimečné situace jsou ale občas zajímavým zpestřením.

„Extrémy jsou dobré, pokud se tedy zrovna neklepete, že vám budou padat kroupy na auto nebo že jsem doma nechal otevřené okno. Přes zimu, když je extrémní sněžení, tak zase nemůžu mít moc velkou radost, když třeba vím, že se už z Holešova nedostanu," popisuje Škop.

Ve své práci prý ale nachází stále radost. „Výhodou byl vždy přístup k informacím o počasí. Jak se situace bude vyvíjet, si třeba sám mohu a zkouším odhadnout. V tom to pro mě bylo odjakživa zajímavé, že v jistých povětrnostních situacích není nic předem zcela jisté a že zatím nelze počasí vždy přesně spočítat: a hlavně to takzvané extrémní," dodává s úsměvem odborník.