Novinář z Kroměříže byl 6 let na "rodičáku". Jak péči o děti a domov zvládal?

Jan Dušek strávil na „rodičáku“ se svými dvěma dětmi dokonce šest let v řadě.

„Jako chlapovi mi to dost dalo. Každý muž by si měl po určitou dobu zkusit kompletní starost o dítě. Ale samozřejmě to nemusí být hned šest let jako tomu bylo u mně,“ usmívá se třiapadesátiletý Jan Dušek, dnes otec dětí na druhém stupni základní školy.

Rabín Šach se stal legendou, závěr života strávil v Holešově

Místo uzávěrek plné pleny

Jan Dušek vyměnil dvacet let praxe v novinářském prostředí za péči o potomka.

„Popravdě to pro mě bylo opravdu šest let dovolené. Život se přestal točit okolo uzávěrek, tiskových konferencích, návštěvách akcí a podobně. Psát jsem ale nepřestal, pracoval jsem na dohodu z domu. Zjistil jsem, že to jde docela skloubit,“ říká Dušek.

Stejně jako se to stává v mnoha případech u žen na rodičovské dovolené i Jan Dušek postupně ztrácel kontakt s prací.

„Sejde z očí, sejde z mysli,“ dodává Dušek. I přesto by neměnil. K novinařině jako takové se už nevrátil. Nyní pracuje jako propagační manažer pro Dům kultury v Kroměříži.

Lockdown v číslech: nemocnice jsou přeplněné, nově nakažených je ale méně

Muž v domácnosti na plný úvazek

Důvod, proč do práce každý den odcházela manželka Petra a ne Jan Dušek byl prostý: „Moje manželka tehdy vydělávala coby státní zástupkyně třikrát tolik co já jako redaktor. Nebylo co řešit.“

Naprosto se tímto rozhodnutím obrátily také po staletí „přidělené“ role v rodině.

„Péči o děti jsem zvládal. V mém případě byl větší problém s péčí o domácnost. Ale vše jsem se naučil. Jen mám dodnes problém s praním. Ty druhy prádla prostě nerozeznám,“ směje se.

Zbylých domácích prací se však zhostil obstojně. Naučil se žehlit, vařit.

„Zlepšil jsem si řidičské dovednosti. Stal jsem se hlavním dovozcem a odvozcem všeho,“ dodává.

Zdravotníci na Kroměřížsku naočkují 1900 pracovníků škol

Vzájemná tolerance a pomoc

Dvojnásobný otec upozorňuje, že právě výměna rolí by mohla mnohým zlomit vaz a rozbít do té doby fungující vztah.

„Je to hodně o toleranci pomoci tomu druhému bez ohledu na pohlaví. Někdy se ale může stát, že to neunese chlapské ego. A pak jsou vztahy, kde je pro změnu muž upozaděný a za chvíli může být vnímán jen jako taková přítěž,“ myslí si Jan Dušek.

„Moje žena si mě za rozhodnutí zůstat na rodičáku váží. Nevěřím tomu, že je k rodičovské dovolené někdo od přírody předurčen. Je to o povaze, chuti něco dělat,“ uzavírá Dušek.