Není proto divu, že se nad rozdílnou výší lidé pozastavují. „Nechápu, proč musíme platit takovou pálku, přijde mi to jako naprostý hyenismus. Za čtyři lidi v domácnosti se to už docela nasbírá, to ať se na mě páni zastupitelé nezlobí," zlobí se za všechny například Milada Opravilová z Holešova.

Město ale argumentuje například tím, že radnici stojí svoz odpadu hodně peněz, navíc vedení připomíná, že v jiných oblastech jsou na tom lidé z Holešova zase lépe. platí například nižší daň z nemovitosti.

„O výši poplatků za svoz odpadu rozhoduje zastupitelstvo města a vychází se i z nařízení vlády, které určuje maximální možný poplatek za tento svoz. U nás tedy činí 690 Kč za rok. Město stojí svoz odpadu velké peníze, navíc ještě tři miliony doplácí například na sběrný dvůr nebo na likvidace černých skládek," řekl Deníku holešovský starosta Rudolf Seifert.

Připomněl, že radnice za poslední roky nezvýšila například daň z nemovitosti a to právě kvůli tomu, aby náklady na bydlení ve městě zůstaly přijatelné.

„Navíc, od poplatků jsou u nás osvobozeny děti do dvou let a pak lidé nad sedmdesát," dodal holešovský starosta.

V Kroměříži lidé ročně za odpady zaplatí něco málo přes čtyři sta devadesát korun. „Snížený poplatek ve výši 372 korun rok mají osoby mladší 18 let nebo studenti do 26 let a osoby straší 70 let," upřesnila mluvčí tamní radnice Jaroslava Sílešová.

Poplatek za svoz odpadů se právě před rokem zvyšoval v Bystřici pod Hostýnem. „Současná cena za odpad je u nás 516 korun na osobu a platí od počátku roku 2016, předtím lidé platili 492 korun," vyčíslil starosta Zdeněk Pánek.

Poplatek za svoz komunálního odpadu si stanovují samy obce místní vyhláškou, nejvyšší teoreticky možná sazba je dle zákona 1 000 Kč za osobu a rok. V praxi mají asi nejvyšší poplatek v severočeském Frýdlantu, kde za rok lidé platí 790 Kč. Oproti tomu řada měst sváží odpadky zdarma.

DANIELA ZEDNÍČKOVÁ