„Svatý Jan Sarkander, který byl svatořečen Janem Pavlem II. při jeho návštěvě Olomouce v roce 1995, je velmi oblíbeným svatým jak na Moravě, tak v Polsku. Pocházel totiž ze slezského, nyní polského Skoczówa. Město Holešov mu proto věnuje značnou pozornost,“ uvedla Helsnerová.

SPOJÍ SE CÍRKEV, MĚSTO, MUZEUM

Příští rok tak bude ve znamení velkých sarkandrovských oslav, do kterých se zapojí město, muzeum i Římskokatolická církev.

„Město připravuje otevření Pamětní síně svatého Jana Sarkandra, která se bude nacházet v oratoři filialního kostela svaté Anny,“ přibližuje mluvčí.

Pamětní síň v budoucnu doplní prohlídkový okruh po pamětihodnostech města Holešova. Mezi ně se řadí například oba zdejší kostely, kovárna, synagoga a zámek. Bývalého faráře, později svatořečeného, Jana Sarkandra si přitom v Holešově připomněli již v roce 2016 rozsáhlou výstavou při příležitosti výročí jeho příchodu na zdejší faru.

„Tato zajímavá a složitá osobnost působila na panství Ladislava Popela mladšího z Lobkovic. Byl do Holešova povolán, aby zajistil rekatolizaci Lobkovicových poddaných. Po vypuknutí stavovského povstání na Moravě přispěl významnou měrou k záchraně města od vydrancování polskými kozáky.,“ nechala se slyšet Helsnerová a dodala, že místo vděku byl následně Sarkander zajat, falešně obviněn a následně zemřel na následky krutého mučení ve vězení v Olomouci.

„Úcta k Janu Sarkandrovi v našem regionu začala brzy po jeho smrti. Na blahořečení si však musel počkat až do roku 1860 a na svatořečení až do roku 1995,“ uzavřela kapitolu života světce Hana Helsnerová.

SOUSTAVA TAJNÝCH CHODEB

A právě jeho život by měl být zachycen v nové pamětní síni, jež se má v roce 2020 v kostele svaté Anny otevřít. Pracovník státní památkové péče holešovského městského úřadu Karel Bartošek uvedl, že v ní budou k vidění artefakty připomínající jeho dobu.

„Bude se jednat o písemnosti, obrazy a další inventář,“ pravil Bartošek.

Kostel sám o sobě je opředen několika tajemstvími. Jedním z nich je například i tajná úniková chodba.

„Vedla z kostela směrem ke kovárně. Ale je bohužel zasypána,“ sdělil pro Deník Bartošek. „Byla zřejmě jednou ze soustavy tajných chodeb, kterých bylo v Holešově několik. Například i od kovárny, od hostince,“ osvětlil znalec historie Holešova Karel Bartošek.

NEJBEZPEČNĚJŠÍ MÍSTO VE MĚSTĚ

Bez povšimnutí nesmí zůstat ani nalezená místnost ve věži kostela. Podle posledních průzkumů se odhaduje, že sloužila jako pokladnice.

„Byla to nejbezpečnější místnost široko daleko. Sloužila k uchovávání drahých předmětů, listin, knih a vzácných textilií před požárem, lupiči i hlodavci,“ řekl při její prohlídce Karel Bartošek.

Nyní bude kostel ochraňovat další vzácnost. Vzpomínky na jednu z důležitých postav holešovské historie – sv. Jana Sarkandra.