Jejich tradiční výprava startovala z rodiště J. A. Komenského ráno v sedm hodin a za devadesát minut už nivničtí poutníci stoupali z parkoviště na vrcholu po 250 kamenných schodech k bazilice Nanebevzetí Panny Marie.

„Naše cesty z Nivnice na Svatý Hostýn o včelařských poutích se již staly tradicí. Přestože se mi zdá, že účastníků na nich ubývá, baziliku zaplnili i dnes,“ řekl Deníku Karel Hladiš, jednatel nivnických včelařů a zároveň také předseda okresní organizace Českého svazu včelařů Uherské Hradiště.

Za slunečného počasí a osobní účasti předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machalové, hejtmana Zlínského kraje a senátora Jiřího Čunka i několika tisíc věřících z celé České republiky a Slovenska, vyvrcholila svatohostýnská včelařská pouť nedělní dopolední bohoslužbou v tamní bazilice.

Celebroval ji olomoucký arcibiskup Jan Graubner a ve své promluvě mimo jiné poznamenal, že i včelařství má svoje limity.

„Je dobře že milujete své včely ale nebylo by dobře, kdybyste je milovali víc než svou rodinu,“ řekl arcibiskup.

Dvoudenní pouť na Svatém Hostýně měla v sobotu i v neděli pestrý program a předcházela Světovému dnu včel, který včelaři slaví 20. května. V ten den se totiž narodil slovinský rodák Anton Janša (1734–1773) působící ve Vídni, jehož většina evropských včelařů považuje za zakladatele moderního včelařství. Janša sice působil v hlavním městě bývalého mocnářství jako malíř, ale choval v Meidlingu, dnes turisticky oblíbené vídeňské vinařské oblasti, okolo stovky včelstev a už tehdy v nástavkových úlech. Navíc pořádal přednášky, kterých se prý zúčastnila i císařovna Marie Terezie. Jeho kniha Úplný kurz včelařství, přeložená do češtiny, často tvořila základ moderních včelařských učebnic a mnozí v ní dodnes nacházejí ponaučení.