I když air hockey skoro nikdo nezná, Češi jsou v něm jedničky. „Je to vlastně stůl, na který foukám vzduch. Díky němu tak odstřelený puk létá daleko větší rychlostí a člověk se v podstatě ani neohlédne a už může být gól v bráně," popisuje princip hry studentka.

Vítězné poháry už prý doma skoro ani nepočítá. „Vyhrála jsem šestkrát mistrovství republiky, třikrát mistrovství Evropy a dvakrát dokonce i světový šampionát. Taky jsem několikrát skončila druhá, ale v podstatě to ani přesně nevím, nemám ty poháry totiž spočítané," vypočítává se smíchem Denisa.

Nejtěžší na airhockeyi je podle ní trefit se vlastně do puku. „Ono to možná zní jednoduše, ale ten puk skutečně lítá rychle. Taky udržet prsty v kloboučku, může někdy opravdu bolet. Hlavně, když člověk hraje třeba s Rusy. To pak ty prsty dostanou zabrat," podotkla hráčka.

Důležité je podle ní pravidelně trénovat. „ Jde především o postřeh, rychlost reakce a taky silnou hrací ruku. Tu člověk musí prostě vycvičit," míní.

Některé zápasy se člověku vryjí do paměti a prostě na ně nikdy nezapomene. „Nejtěžší zápas byl, když jsem se poprvé dostala na mistrovství světa do Polska. Pamatuju si ho dodnes, hrála jsem proti Rusce, která byla asi o deset let starší než já. Ten zápas trval dvě a půl hodiny, byl to boj a nakonec jsem prohrála 4:3 a skončila druhá na světě, což taky není úplně špatné," přemítá Denisa.

Nejlepší hráči jsou podle ní v Rusku, tam se totiž airhockeyi věnují i profesionálně.

„Tráví několik hodin denně tréninkem. Já jenom pár hodin za dva týdny. Proto zápasy s nimi bývají tak napínavé a hrají se hrozně dlouho," podotkla studentka.

Prostě mě baví, když do toho můžu prásknout

U airhockeye se člověk skvěle odreaguje a taky si tak trošku vybije přebytečnou energii.

„Prostě mě baví, že si do toho můžu pořádně prásknout a vymlátit se. Taky ten pocit, když úplně rozdrtíte soupeře, i když na to vůbec nevypadáte, není vůbec k zahození," popisuje se smíchem.

Stále se snaží udržet mezi nejlepšími na světě, i když jak sama přiznává, není to vůbec snadné. Také skloubit sport se školou a dalšími koníčky je docela náročné.

„I tak pořád hraji. Zrovna v květnu se bude konat mistrovství Evropy v Polsku a já jsem nominovaná, tak doufám, že my to vyjde a zase domů přivezu nějaký ten pohár," uzavírá Denisa Andrýsková.

VENDULA PUDELKOVÁ